Staří mistři ve Schwarzenberském paláci. Galerie vystaví národní poklad
Nejvýznamnější mistrovská díla renesančního a barokního umění ze Sbírky starého umění Národní galerie Praha představí nová expozice nazvaná Staří mistři. Ve Schwarzenberském paláci bude otevřená 6. listopadu. „Doufejme, že hlavní majitelé fondu Národní galerie, tedy český národ, bude mít radost. Jde o poklad české země,“ říká ředitel Sbírky starého umění NGP Marius Winzeler v pořadu Reflexe: Vizuální umění!, které připravil Jiří Kamen.
Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Lucas Cranach, Albrecht Dürer, El Greco, Goya, Hans Holbein, Rembrandt, Jusepe de Ribera, Peter Paul Rubens, Bartholomaeus Spranger, Karel Škréta. To je jen výběr několika umělců, které nová expozice návštěvníkům představí. Výstavní koncepce vychází z propojení dosud rozdělených fondů českého a evropského umění. Tvůrci navazují například na Vincence Kramáře, který v roce 1931 navrhl expozici sbírky starého umění v podkroví Městské knihovny v Praze, v níž se mu podařilo integrovat české umění do klasických evropských škol.
Vlídný hostitel starého umění
Ve Schwarzenberském paláci půjde také o navazování dialogů mezi národními a mezinárodními impulzy, hledání souvislostí, kontextů a spříznění stylových, námětových nebo rukopisných. A to nejen v okruhu sbírkových artefaktů, ale také sbírky s architekturou Schwarzenberského paláce, s podobou a výzdobou interiérů paláce. „Minulost a přítomnost by se měly více prolínat všemi prostorami Národní galerie," prohlásil Marius Winzeler v lednu 2016, kdy se stal ředitelem Sbírky starého umění NGP.
Inovativnost nové expozice Starých mistrů může divák objevovat také ve způsobu instalace artefaktů. Architektonické řešení expozice je dílem Josefa Pleskota, který ve svých dílech přihlíží k místním, historickým, sociálním i duchovním souvislostem. Velkým tématem jsou pro Pleskota nové vstupy do historického prostředí, mluví o „projektování akvarelovou metodou“, kdy se hranice starého a nového rozmývají a „nové věci se stávají součástí celku“. Jakýmsi mottem Pleskotovy přítomnosti ve Schwarzenberském paláci coby muzejní budovy s expozicí Starých mistrů je architektova myšlenka publikovaná v knize Schwarzenberský a Salmovský palác: „Renesancí dospěl středověk. V baroku se zrodila dodnes trvající epocha. Ale renesance ani středověk v baroku neumřely. Prokázat tuto skutečnost znamená dosvědčit, že z toho všeho pocházíme.“
Schwarzenberský palác je výraznou renesanční stavbou, která byla barokně přestavěna a na konci devatenáctého století dotvořena v historizujícím slohu. Palác byl prakticky vždy užíván jako reprezentativní objekt. „Nyní je třeba ho znovu zabydlet, aby mohl být vlídným hostitelem starého umění,“ říká architekt Josef Pleskot. Přízemí paláce je pojato jako prolog expozice, první a druhé patro jako tematické panorama renesančního a barokního umění a půdní prostor je věnován sběratelství, tvorbě v malířství i sochařství, „skicáriu“ a kabinetní malbě.
Zvuk Sbírky starého umění. Eva Jiřičná?
Nová expozice mistrovských děl Sbírky starého umění ve Schwarzenberském paláci představuje zásadní počin Mariuse Winzelera v jeho působení v NGP. Pleskotův architektonický koncept Starých mistrů zase jistě zaujme důstojné místo v dlouhé řadě jeho architektonických realizací. Součástí návrhu nové expozice Staří mistři je také projekt skleněné kavárny, kterou by měla postavit architektka Eva Jiřičná na jižní terase Schwarzenberského paláce. Kavárna bude otevřena možná příští rok, možná později.
Nová expozice Národní galerie Praha Staří mistři věnovaná renesančnímu a baroknímu výtvarné umění bude ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí otevřena 6. listopadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
