Spolupráce se státem je v Itálii něco velmi podezřelého, říká režisér mafiánského dramatu První zrádce

Marco Bellocchio
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marco Bellocchio

Mafián, který se rozhodl spolupracovat se soudci a policií, je hlavním hrdinou nového filmu Marca Bellocchia podle skutečných událostí na Sicílii 80. let.

Ital Marco Bellocchio je oceňovaný filmař, který se často zaměřuje na různé klíčové okamžiky italských a evropských dějin. V roce 1965 se etabloval na mezinárodní scéně celovečerním debutem Pěsti v kapsách. Ten přinesl drásavý portrét rozpadající se středostavovské rodiny, nicméně další Bellocchiovy snímky už byly více politicky vyhraněné. Natočil Zvítězit o odvržené partnerce Benita Mussoliniho, Dobrý den, noci o únoscích z nechvalně proslulých Rudých brigád, nebo snímek Spící kráska, což je film o eutanazii. Jeho zatím poslední film, mafiánské biografické drama První zrádce, právě uvádějí česká kina.

Z filmu První zrádce, režie Marco Bellocchio

Rozhovor o Prvním zrádci, natočený na festivalu v Cannes, si můžete poslechnout v záznamu z pořadu Reflexe. Část vám nabízíme i v přepisu…

Hlavním hrdinou filmu je mafián Tommaso Buscetta, který pod tlakem války s konkurencí popíše praktiky největší mafiánské organizace Cosa Nostra policii a pomůže soudci Falconemu dostat stovky jejích příslušníků za mříže. Co je pro vás na Buscettově osobnosti nejzajímavější?

Byl to muž s velkým kouzlem, hodně nevzdělaný, ale neměl s tím problém. A měl velice tvrdou povahu. To už je historie, ví se, že ho krutě mučili, ale nikdy nepromluvil. Strhali mu nehty, prostě strašné věci, ale on nepromluvil. Takovou měl náturu... Ta postava mě fascinuje možná proto, že já takový nejsem. A taky netrpěl žádnými neurózami, jak se s tím můžeme často setkat ve filmech, v knihách, v životě v západním světě. Nestyděl se za to, že je nevzdělaný. Měl totiž charisma, a to uznávali všichni, kdo ho znali.   

Z filmu První zrádce, režie Marco Bellocchio

Váš film se jmenuje Il traditore, Zrádce, v češtině První zrádce. Ale je zřejmé, že zrádců bylo mnohem víc…

Ano, ano jistě. Jako název zní Zrádce v jednotném čísle lépe. Nakonec Buscetta byl dlouho opovrhovaným člověkem, byl považovaný za zrádce, a taky zradil, protože udal zločince, kteří byli daleko většími zločinci než on sám. Ale promluvit, to je vždycky něco opovrženíhodného, něco jednoznačně negativního. Protože s vyšetřujícími soudci, s policií se v žádném případě mluvit nemá. Někteří velcí mafiánští bossové mu navrhovali, aby se na Sicílii vrátil a bojoval proti klanu z Corleone, což byli protivníci, ale aby proti nim bojoval bez pomoci soudců a policie. Protože představa spolupráce s vyšetřujícím soudcem je totiž zrada. To je hanebnost, to je největší ubohost. 

Jak je dnes v Itálii Buscetta vnímám? Chce váš film změnit to, jak je vnímán?

V době, kdy proces s mafií probíhal, byl Buscetta vnímán velice rozporuplně. Na Sicílii ho hodně lidí považovalo za mizeru, jeho jednání za něco hanebného, strašně jím pohrdali. Jméno Buscetta se používalo jako nadávka. „Seš Buscetta“ znamenalo, že jsi ten nejhorší z nejhorších. Tak tomu bylo mezi lidmi, kteří měli tak či onak nějaký vztah s prostředím mafie. Já a celá skupina obyvatel, která s tímhle prostředím neměla nic společného, jsme sledovali Buscettovu spolupráci s nadějí, že Buscetta něco odhalí, trochu jako v dobrodružném filmu, že odhalí věci, které přeruší řetězec mrtvých, řadu masakrů, které se vítězný mafiánský klan z Corleone rozhodl provést. Od té doby do dneška už uběhlo hodně času. Nevím, jak je tomu jinde, ale v Itálii donášet, udávat, spolupracovat se státem, byť pro dobrou věc, je vždy velmi podezřelé. Sice se vedou různé kampaně, i politické, které vyzývají lidi, aby promluvili, aby oznámili, ale vždy je to považováno za něco téměř nepřirozeného, za něco, co je italské povaze cizí. Nevím, jak je tomu u jiných národů... V Itálii se na zákon vždycky pohlíží s podezřením... Naše vnímání státu je na velice nízké úrovni.

Ve filmu vidíme také dva Buscettovy sny. Ty se také na něčem zakládají, nebo jde o vaši invenci?

Sen o rakvi se mu zdá v psychologicky důležitém momentu, kdy ještě není rozhodnutý, zda bude, nebo nebude mluvit. Jeho minulost, kterou představuje matka, manželka, zabité děti a všichni příbuzní, po něm chce, aby nemluvil. Všichni po něm chtějí, aby mlčel. A manželka mu svléká snubní prsten. A v jednu chvíli ho zavírají do rakve. To je okamžik nahánějící hrůzu, je to otázka jeho vědomí. Tady jsme si ponechali naprostou volnost, jeho vědomí, jeho vědomé chování bylo velmi konzistentní. To byla jedna noc. Zatímco tu druhou noc, když se mu zdá o cestě letadlem, vidí obě děti celé pokryté krví. Tyhle dva momenty svědčí o křehkosti jeho rozhodování a jeho svědomí. O tom, že měl slabé chvilky. To mě na tom zajímalo. Sny jsem si pochopitelně vymyslel. 

Z filmu První zrádce, režie Marco Bellocchio

Jak dlouho trvalo, než jste našel představitele hlavní role? Je jasné, že biografický film jako je První zrádce se musí opírat o dobrého herce.

Ani ne tak dlouho, pomohla mi zkušenost. Na kamerové zkoušky jsme pozvali jen dobré herce. Tady šlo o podobu s Buscettou. Pierfrancesco Favino absolvoval dvě zkoušky, on měl velice demokratický přístup, byl ochotný a velmi, velmi dobře se připravil. Prokázal mimořádné mistrovství. Je jasné, že když si člověk vybírá, není si nikdy jistý, že si vybral správně. Ale během natáčení se ukázalo, že není jen velmi dobrým hercem. U herce je důležité taky nadšení, oddanost, nastudování postavy. S tím se vždy nesetkáte. Někdy herci neumí ani text. On je opravdu velký herec. Vybírali jsme z herců, kteří všichni souhlasili s tím, že se na roli bude dělat výběr.   

Z italštiny přeložila Eva Jettelová.

Spustit audio

Související