Společně pracovat, individuálně žít. Baťovské domky jsou tváří Zlína, původní interiér ale nenajdete

6. červen 2018
Baťovské domky ve Zlíně

Pod jednotným heslem vyrostlo ve Zlíně v době meziválečného rozmachu přes dva tisíce domků. Jak vypadají dnes? Zajděte na prohlídku s paní Baťovou.

„Typický baťovský domek je malý domek z režného zdiva obklopený zahrádkou. Na začátku vývoje toho typu byl architekt Jan Kotěra, kterého si do Zlína přizval Tomáš Baťa, aby mu vystavěl jeho vlastní vilu a také udělal zastavovací plán čtvrti Letná,“ říká architektka Jitka Ressová. Stejně jako další hosté ArtCafé, projektant Michal Babic a historička umění Lucie Šmardová, je členkou spolku aArchitektura, který ve Zlíně pořádá přednášky nebo procházky a spravuje Infopoint baťovského bydlení.

Od omítky k režnému zdivu a plochým střechám

Život po Baťovi. Do kin přichází dokument Batalives

Z filmu Batalives

Jak se žije v městečkách, které založil Jan Antonín Baťa pro zaměstnance obuvnického gigantu po celém světě? Na to se snaží najít odpověď dokument režisérky Karolíny Zalabákové Batalives. A na podobnou otázku odpovídala mladá filmařka i v Mozaice Českého rozhlasu Vltava.

Kotěra navrhl řadové domky i čtvrtdomky, měly mansardovou střechu a byly omítané. Snaha byla ale stavět co nejekonomičtěji, a tak se od domků s poměrně složitou konstrukcí přešlo k jednodušším s plochou střechou, zpočátku také omítaných, velmi rychle se ale začalo stavět z režného zdiva. Po Kotěrovi se do projektu vložil architekt František Lydie Gahura, stavět se začaly půldomky i jednodomky. „To jsou termíny, které se tady ve Zlíně používají – půldomek je dvojdomek, čtvrtdomek je čtyřdomek, dům se čtyřmi byty. Jako když si vezmete krabici a rozkrojíte ji buď jen napůl, nebo ve dvou směrech na čtvrtiny,“ vysvětluje Jitka Ressová.

Výsledkem společných podnikatelských a architektonických snah je rozsáhlá oblast zastavěná unifikovanými domky. Většina se jich zachovala dodnes a vedle továrních budov tvoří další typický rys Zlína. „Těsný kontakt se zahradou, měřítko, vztahy mezi domy navzájem,“ odpovídá Michal Babic na otázku, čím jsou domky z dnešního pohledu cenné a zajímavé. Po roce 1989 se téměř všechny rozprodaly do soukromých rukou, sice tvoří památkovou zónu, ale je možné je různě přistavovat nebo i zateplovat, původní vzhled i prvky mizí.

Nahlédněte do patnácti interiérů

Čtěte takéBaťovské domky obsadily galerii pražské UMPRUM

„Do Infopointu baťovského bydlení chodí davy turistů, kteří by se rádi podívali do autentického baťovského prostoru, ale ten ve Zlíně neexistuje. Dlouhodobě si přejeme, aby město koupilo vzorový čvrtdomek, půldomek nebo  jednodomek a udělala se z toho prohlídková trasa, kde by byl dobový nábytek s původními detaily,“ dodává Jitka Ressová, mimo jiné autorka výstavy a katalogu Můj baťovský domek, v nichž na devatenácti příkladech ukazuje možné rekonstrukce a úpravy domků.

Upozornit na zmizelé původní prvky chce i blížící se akce spolku Aarchitektura - Den otevřených domků – po Letné s paní Baťovou. V sobotu 23. 6. se návštěvníci mohou podívat do patnácti interiérů. „Nechtěli jsme tentokrát procházku udělat jen čistě architektonickou nebo umělecko-historickou, ale něčím ji ozvláštnit a zajímavé se nám zdálo připomenout ženu, která hrála důležitou roli uprostřed toho kolosu, kde výraznými osobnostmi byli hlavně muži,“ říká historička umění Lucie Šmardová. Marie Baťová by 22. června oslavila 125. narozeniny a tak je procházka, na které s dochovanými replikami manželů Marie a Tomáše Baťových vystoupí i herci, zároveň vzpomínkou na ni, první dámu Zlína.

Víc se o baťovském bydlení můžete dozvědět ze záznamu ArtCafé. V pořadu jsme také představili knihu Chaconna slovenského autora Tomáše Hučka a hráli hudbu podle výběru Josefa Sedloně.