Spisovatel musí psát o tom, čím je posedlý. S Columem McCannem o velkých románech, Irech a otázkách kulturního přivlastnění
Čelím otázkám stran kulturního přivlastnění a zároveň se považuji za mezinárodního spisovatele, říká Colum McCann
Jít po detailech, ale zároveň být epický – to chce, jak přiznává v rozhovoru s Hanou Ulmanovou, ve Spojených státech žijící irský spisovatel Colum McCann.
Co svět světem stojí, Zoli a Apeirogon – to jsou tři romány Columa McCanna, Ira teď trvale pobývajícího v New Yorku, které známe taky česky. Spisovatel byl hlavní hvězdou festivalu umění, literatury a vzdělávání FALL, který se od 13. do 17. září odehrál v pražském DOXu. Při té příležitosti si popovídal i s naší spolupracovnicí, amerikanistkou Hanou Ulmanovou.
Sami jsme byli kolonizovaní
„O kulturním přivlastnění si však myslím, že se spisovatelé po desetiletí i staletí vydávali na různá místa, kde zkoumali lidi, a tím si je jaksi přivlastňovali. Ale současně – nikoli oproti tomu – se tam vydávali, aby oslavovali jejich kulturu. A já bych doufal, že během svých cest si nic nepřivlastňuju, ale spíš oslavuju. A svojí kultuře tak přináším příběhy z jiných míst – abych jimi obohatil to, co mám doma,“ vysvětluje Colum McCann.
A ke svému v překladu Pavly Niklové čerstvě vydanému románu Apeirogon dodává: „Co se rezonance izraelsko-palestinského konfliktu v Irsku týče, je to dost zvláštní. Kdybyste teď zavítali do Severního Irska, například do Belfastu, ještě byste tam našli sídliště, ve kterých vlají Davidovy hvězdy, zatímco v sídlištích naproti mají vyvěšené palestinské vlajky. Až jako by ten blízkovýchodní konflikt sloužil jako šifra pro téměř jakýkoli jiný konflikt na světě – čili ozvěny jsou tu na bytostně politické, bytostně společenské, bytostně morální a dokonce i bytostně umělecké úrovni. A domnívám se, že hlavně Irové vnímají obzvlášť ostře, co se děje na Západním břehu a v Gaze – sami jsme přece byli kolonizovaní, prošli jsme si podobnou historií. Pudově a hlouběji tak chápeme, co se v té části světa děje.“
Související
-
Polku jsem se naučil ve školce. Robert Fulghum o vztahu k českému prostředí i ke svému rodišti
O někdejší šéfredaktorce nakladatelství Argo Evě Slámové, o Sherlocku Holmesovi i o Franzi Kafkovi mluví v rozhovoru s Hanou Ulmanovou americký prozaik Robert Fulghum.
-
Stoicismus jako východisko. Zatím poslední román Juliana Barnese (ne)portrétuje Elizabeth Finchovou
Nevěrohodný vypravěč, nejistota paměti, nesamozřejmost příběhu i perspektiva těch, kteří se nestali vítězi a držiteli svého narativu. To je pro Barnesovu tvorbu typické.
-
Faulkner si myslel, že život je obtížný, proto o něm psal složitě, říká amerikanistka Hana Ulmanová
Příběhy obyčejného člověka, který se snaží postavit zlu. Mýtus velkého amerického románu. Vrstevnatost předlohy netflixového hitu Dámský gambit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
