Polku jsem se naučil „v mateřské školce“. Robert Fulghum o vztahu k českému prostředí i ke svému rodišti
O někdejší šéfredaktorce nakladatelství Argo Evě Slámové, o Sherlocku Holmesovi i o Franzi Kafkovi mluví v rozhovoru s naší stálou spolupracovnicí Hanou Ulmanovou americký prozaik Robert Fulghum.
„Moje knihy vycházely v různých nakladatelstvích v mnoha zemích celého světa, ale jediná nakladatelská redaktorka mě zkontaktovala osobně ‒ a to byla Eva Slámová. Po čase jsme se stali opravdu dobrými přáteli – a já se nějakým způsobem stal součástí českého kulturního světa. Vyrostl jsem v západním Texasu, kde se dodnes nachází spousta městeček založených Čechy. Už v útlém věku jsem se tedy obeznámil s českým jídlem a českou kulturou: třeba jsem se mimo jiné naučil polku. A když jsem k vám zavítal poprvé, okamžitě jsem se cítil hodně dobře. A to tehdy většina Čechů nemluvila anglicky; dneska hovoří plynule skoro všichni moji čtenáři,“ říká spisovatel. Letos šestaosmdesátiletý Američan Robert Fulghum se měl na jaře zúčastnit knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy, ale ze zdravotních důvodů musel návštěvu zrušit.
V Česku obzvláště populární autor vydal svou první knihu filozofických postřehů ze života nazvanou Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole roku 1988. Věnuje se ale také jiným žánrům, o čemž svědčí i titul Tak nemožně zřejmé, třetí díl jeho románové trilogie nazvané Opravář osudů. Svazek letos na jaře vydalo autorovo dvorní nakladatelství Argo – a nejen o něm je řeč v rozhovoru, který se spisovatelem přes oceán vedla amerikanistka Hana Ulmanová.
Související
-
Svět knihy 2023 se nesoustředí na literaturu konkrétního regionu, ale na výpověď jako takovou
Aaronovitch, Kutscher, Sorokin či Irena Brežná – to jsou jen některá spisovatelská jména, jejichž nositelé zavítají na literární festival a knižní veletrh Svět knihy Praha.
-
Stoicismus jako východisko. Zatím poslední román Juliana Barnese (ne)portrétuje Elizabeth Finchovou
Nevěrohodný vypravěč, nejistota paměti, nesamozřejmost příběhu i perspektiva těch, kteří se nestali vítězi a držiteli svého narativu. To je pro Barnesovu tvorbu typické.
-
Snažím se pochopit, i když optimismus vyprchal. Norský spisovatel Johan Harstad rád mění perspektivu
Na norskou literární scénu vtrhl Johan Harstad jako uragán ve svých dvaadvaceti letech se sbírkou próz Herfra blir du bare eldre. Následovala sbírka povídek Záchranka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
