Snění, chaos i pointa. Bold Gallery představuje malíře klužské školy
Surrealistický esprit a fantaskní, pastorální nebo mystické výjevy se silně sugestivní symbolikou spojují autory druhé generace takzvané klužské školy. Dva z mladých rumunských umělců teď českému publiku představuje pražská Bold Gallery na výstavě nazvané K2.
Rumunská Kluž poutá pozornost od počátku nového tisíciletí, kdy se proměnila v jedno z ohnisek současné výtvarné scény. Termín klužská škola zahrnuje skupinu malířů, kteří studovali na tamní Univerzitě umění a designu nebo v sedmihradském městě (alespoň částečně) žijí a tvoří.
Jejím nejznámějším zástupcem je malíř Adrian Ghenie, jehož díla se dnes pohybují v řádech desítek až stovek milionů korun. „Klužská škola si získala pozornost a věhlas i v západním světě. Její zástupci běžně vystavují v galeriích v Paříži či Londýně a jejich obrazy se objevují v renomovaných aukčních síních Christie‘s a Sotheby‘s. Nastal tedy čas ji více představit i u nás, a to prostřednictvím děl dvou malířů nastupující generace,“ vysvětluje provozovatel Bold Gallery Oldřich Hejtmánek impuls k aktuální pražské výstavě.
Kurátoři Bogdan Iacob, profesor dějin umění z klužské Univerzity umění a designu, a český historik umění Jan Kudrna, na ní prezentují obrazy Radu Băieșe a Laurenția Zbîrcey. „V případě obou jde o bravurní malíře, kteří si vypracovali osobitý jazyk. Radu Băieș už patří do skupiny známých, etablovaných umělců, který se několikrát objevil i na výstavách v České republice. Laurențiu Zbîrcea je o dvanáct let mladší, je mezi nimi tedy téměř generační rozdíl. Je zajímavé pozorovat jejich stylový dialog, rozdíly v jejich rukopise jsou patrné na první pohled,“ uvádí kurátor Jan Kudrna.
V hlavní roli figura
To, co oba malíře spojuje, je určitá zasněnost, fantasknost a surrealistický esprit jejich výjevů. A taky figura, ke které ale každý přistupuje jinak: „Radu Băieş často používá efekt postavy se zakrytou tváří nebo takzvaného prázdného kabátu, který je u nás známý od raných dvacátých let z pláten Toyen nebo fotek Miroslava Háka. U Băieşe je to samozřejmě jiné, pojednané jinou technikou. Tělo u něj má často zvířecí konotace, ostatně zvířata se na jeho plátnech taky hodně objevují,“ vysvětluje Kudrna.
Vizuální kód Laurenția Zbîrcey podle něj funguje na úplně jiné bázi: „Zbîrcea pracuje s gestem, expresí, na plátně kompozičně vrství jednotlivé plány, pohrává si s různými perspektivami. Vytváří tak dojem určitého chaosu, ze kterého ale vždy vyvstane jasná pointa. I role figury je jiná, má u něj povahu znaku. Člověk tu není konkrétní, ale zanonymizovaná bytost. Je to symbol, kolem kterého se promítají a odehrávají situace a děje. Jeho obrazy jsou velice vyspělé na autora, kterému je teprve dvacet čtyři let,“ uzavírá kurátor.
Výstavu K2 můžete v pražské Bold Gallery navštívit do 23. května.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.



