Skleníkové plyny a půda
Dnes začíná v polské Poznani dvoutýdenní konference OSN ke klimatickým změnám, kde bude na 10.000 politiků a zástupců nevládních organizací a vědců diskutovat o nové úmluvě o ochraně klimatu, která by měla být uzavřena příští rok. Mnohokrát jistě zazní i téma skleníkových plynů. V dnešním příspěvku ze světa vědy si proto připomeňme, že zemská atmosféra obsahuje kromě převažujícího dusíku a kyslíku a vzácných plynů, jako je helium, také několik plynů nazývaných skleníkové: Způsobují totiž skleníkový efekt, díky kterému povrch Země nevychládá. Přibližně od roku 1750 se do jejich produkce výraznění zapojil člověk průmyslovou výrobou, spalováním fosilních paliv a také rozvojem zemědělství. V atmosféře Země však byly vždycky, jak v rozhovoru s Janou Olivovou konstatuje profesor Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka