Sklárny na šumavské hranici

20. květen 2015

„Vyučil jsem se sklářem a pracoval tady ve sklárně dvacet let. Potom přišla privatizace, sklárna v 90. letech skončila a všichni jsme ztratili práci. Musel jsem si hledat něco jiného…“

Tahle slova uslyšíte ve Vimperku nebo v Lenoře s malými obměnami často. Zánik skláren, jejichž tradice a sláva sahá hluboko do minulosti, poznamenal osudy mnoha rodin. Někteří skláři odešli za prací jinam, mnozí změnili profesi, ale jen pár z nich našlo odvahu začít na vlastní pěst.

„ Nakonec jsme se rozhodli založit sklárnu v Bavorsku,“ říká lenorský sklář Pavel Filo, který dnes s kolegou Václavem Sobotkou úspěšně podniká ve vesničce Mauth kousek za hranicemi. „ Podmínky pro založení firmy jsme měli v Německu mnohem lepší než u nás,“ vzpomínají na své začátky v roce 2008. Paradoxně se trefili do doby hospodářské krize, ale přesto dnes jejich sklárna prosperuje. Pracují v ní pouze oni dva, zaměřují se na drobné ozdobné předměty, vázy, sklenice nebo mísy a v rozlehlé hale je denně navštěvují nejen zákazníci, ale i lidé, které sklářská výroba zajímá. Tady si mohou prohlédnout šikovné řemeslníky přímo při práci, a dokonce si sami vyzkoušet práci se sklářskou píšťalou.

03387394.jpeg

Mauth leží v oblasti Národního parku Bavorský les, kde se stará sklářská tradice využívá k podpoře turistického ruchu, ať už jde například o unikátní specializované muzeum ve Frauenau nebo „město skla“ Zwiesel s pyramidou tvořenou více než 93 tisíci vinnými sklenkami z křišťálového skla. O to smutnější je návrat na českou stranu hranic. O podobných atrakcích si tu můžeme nechat jen zdát a někdejší slávu šumavského skla připomínají jen stateční jednotlivci.

03387393.jpeg

Jaroslav Zedník si se svou malou vimperskou brusírnou musí připadat jako poslední mohykán a sám přiznává, že jednou těžko najde nástupce. Jiří Kozel se po letech zahraniční praxe vrátil do Čech, aby si splnil sen a založil vlastní huť. Ve své sklárně na kraji Vimperka, která je přístupná veřejnost a kde ho uvidíte přímo při práci, vyrábí originální sklenice, karafy, mísy i svícny. Spolupracuje s norskou návrhářkou Kari Ulleberg a může se pochlubit, že sklenice na víno z jeho dílny dnes zdobí norský královský stůl.

Tradice i současnost šumavských skláren vám příblíží dokument Sklárny / Glashütten, který natočila autorka tohoto článku ve spolupráci s naší přední odbornicí na historické sklo Jitkou Lněničkovou a spisovatelem Martinem Sichingerem.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.