Šetřit budeme muset i my. Omezíme koncerty, které je možné slyšet jinde, říká nový ředitel Pražského jara Pavel Trojan
V týmu Pražského jara začal pracovat v osmnácti jako dobrovolník v press centru. Později přišla nabídka na post tiskového mluvčího a před třemi lety jej bývalý ředitel Roman Bělor ustanovil svým zástupcem. Letos 1. srpna přišel čas, kdy se Pavel Trojan stal ředitelem festivalu. S Danielem Jägerem ve Vizitce mluvil i o tom, jakými jmény by rád oživil program a jak hodlá bojovat se všudypřítomným nedostatkem financí. Repríza z 22. září.
Když bylo Pavlu Trojanovi šest, spadl v zimě do řeky Vydry. Z radosti, že přežil, pak doma zkomponoval svou první skladbu. Pojmenoval ji samozřejmě Vydra. „Chtěl jsem se pravděpodobně vyrovnat se Smetanovou Vltavou,” směje se.
Trojan vyrůstal v rodině hudebního skladatele a pedagoga Pavla Trojana staršího, který občas komponoval i při nákupu v samoobsluze, a ani Trojana juniora láska k hudbě – tedy kromě období pubertální revolty – neopustila. Na gymnáziu napsal hudbu pro školní muzikál Petr a Lucie, a jak ve Vizitce řekl, s jeho vyzněním byl spokojený i po deseti letech. Následovaly přijímačky na konzervatoř, kde si ke skladbě přibral dirigování, a pak HAMU. Skladbě ovšem předcházel obor hudební management. Trojan tak propojil dva zájmy: promýšlení a tvorbu hudby, přičemž rád pracuje i s vokální složkou, a organizaci kulturního života.
Přání: Berlínští filharmonikové hrají Mou vlast
V roli ředitele Pražského jara, nejstaršího a stále také nejprestižnějšího hudebního festivalu u nás, jej čeká nevděčná práce: zalátat postcovidový zhruba dvacetiprocentní pokles příjmů z prodeje vstupenek a zároveň pokusit se na festival dostat zajímavá jména. Kromě velkých evropských festivalů typu BBC Proms se Pražské jaro dívá i směrem k Pobaltí, odkud přichází „použitelná” inspirace. „Pobaltský svět je jiný v tom, že dává vzniknout novým projektům přímo na míru festivalu, což je velké hrací pole také pro Pražské jaro. Bylo by dobré, kdyby se osmělilo a udělalo z Prahy město vysílající signál: přijeďte sem a uslyšíte něco, co jste jinde neslyšeli.“
Česká republika je podle Trojana skladatelskou i interpretační velmocí a festival by do budoucna česká jména rád propojil s těmi zahraničními. „Líbil se mi třeba projekt, v rámci kterého si Mou vlast do repertoáru zařadili Vídeňští filharmonikové, kteří pak toto dílo vyvezli do ciziny,” říká Pavel Trojan s tím, že by si přál, kdyby Mou vlast v Praze zahráli Berlínští filharmonikové v čele s dirigentem Kirillem Petrenkem, jenž si zamiloval českou hudbu. Z letošního programu pak vypíchl vystoupení progresivního francouzského souboru Les Siècles hrajícího hudbu od baroka po současnost vždy na dobové nástroje.
Součástí festivalové taktiky bude ovšem muset být, jak Pavel Trojan přiznal, ekonomicky střízlivý program dalšího ročníku. „Nechceme zvát horší umělce, spíše omezíme koncerty, o kterých máme dojem, že jsou saturovány v rámci jiných festivalů. Budeme-li šetřit, budeme ukrajovat na krajích.”
Festival Pražské jaro na Vltavě
přímé přenosy a záznamy koncertů ve vltavském vysílání
Související
-
Povinností Pražského jara je přesvědčovat publikum, ať se nebojí experimentů, říká ředitel Bělor
„Měl by to být někdo, kdo hodně ví o hudbě, technologiích i marketingu,“ popisuje ředitel Pražského jara Roman Bělor člověka, který jej jednou na tomto postu nahradí.
-
Klavír je nejlepší důvěrník. Jako dítě jsem s ním trávil víc času než s vrstevníky, říká Ivo Kahánek
Ivo Kahánek, jedenačtyřicetiletý absolvent pražské HAMU, patří mezi nejúspěšnější klavíristy střední generace. Na repertoáru má skladby od baroka po modernu.
-
Festival Pražské jaro připraven s rozvahou, slušelo by mu ale více exkluzivity, zní v Akcentu
Saša Michailidis mluví s redaktorem kulturní publicistiky ČRo Vltava Danielem Jägerem a hudebním publicistou Petrem Veberem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.