Setkávání s Antonínem Dvořákem: Vzpomínky Dvořákových synů a památná nahrávka violoncellového koncertu

2. září 2025

Akademie připomene několik unikátních dokumentů z rozhlasového archivu. Půjde hlavně o vzpomínky obou skladatelových synů, Antonína Dvořáka mladšího a Otakara Dvořáka. Snímky natočené v 50. a 60. letech mají z dnešního pohledu jedinečnou atmosféru.

Některé informace v nich jsou dobře známé, jiné méně – a jsou to často vzpomínky dětí, i když je vyprávějí pánové, kterým už je přes sedmdesát let. Ukazují na Dvořákovu povahu, často ne úplně jednoduchou, ale také na mimořádnou tvůrčí osobnost.

Pořad doprovází hudba zhruba ze stejné doby – vybíráme z nahrávek Václava Talicha, který se jako student s Dvořákem ještě setkal. A Sonatinu, kterou Dvořák věnoval svým dětem, zahraje jeho pravnuk, světoznámý houslista Josef Suk.

Vzpomínky byly natočeny v době, kdy se u nás Dvořákovo dílo zdaleka tolik nehrálo kvůli politickému vlivu Zdeňka Nejedlého, všichni významní hudebníci ale dobře věděli, o jak mimořádnou osobnost se jedná. Václav Talich měl dokonce zákaz veřejného vystupování, a přesto natočil během temných 50. let několik unikátních nahrávek. Včetně violoncellového koncertu h moll s mladým ruským violoncellistou Mstislavem Rostropovičem.

Čtěte také

Ten se později stal jedním z nejslavnějších umělců 20. století, v 70. letech emigroval ze Sovětského svazu a v Praze odmítl vystupovat, dokud neodejde poslední sovětský voják. A tak u nás vystoupil po více než dvaceti letech až v červenci roku 1991. Jeho nahrávka, kterou ho Talich v roce 1952 zasvětil do Dvořákovy hudby, večerní Akademii uzavře. Více autor a průvodce Jindřich Bálek.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.