Šepoty a výkřiky. Tichá svěřování se i angažované výzvy 23. Divadelní Flory

V duchu bergmanovského tématu se nesla inscenace Vražda krále Gonzaga Dejvického divadla v režii Jiřího Havelky. Tato inscenace v sobě mísí postupy dokumentárního a politického divadla, stejně jako divadla improvizace. Inscenace je reportážní rekonstrukcí vraždy bývalého člena ruské tajné policie Alexandra Litviněnka v Londýně. Litviněnko odhalil Putinovy praktiky a ruští agenti ho pak otrávili radioaktivním poloniem.

Téma politického divadla rezonuje napříč festivalem Divadelní Flora. A jak tento žánr pro sebe definuje režisér Jiří Havelka?

„Obvykle, když něco pojmenujeme, tak to příliš zúžíme. Já bych za sebe nikdy neřekl, že teď jsem se rozhodl dělat politické divadlo, protože se potřebuji vyjadřovat ke světu. Nejedná se o tendenci jít naproti době, ale slovo politický má pro mě daleko širší význam. Možná i proto, že o něm hodně mluvil Václav Havel v tom smyslu, abychom očistili politiku, zbavili ji dehonestujícího nádechu. Politika je správa věcí, občanských a lidských. To slovo osahuje polis, tedy obec, což ve vztahu k divadlu lze vnímat jako obecenstvo. A pro mě je tak důležité, že nějaké společenství nahlíží sebe sama skrze divadlo.“

Komedie z válečného Bělehradu

Hněv, fórky a kytara, neboli představení One Night Stand Up bylo dalším z českých představení Divadelní Flory v sekci Šepoty a výkřiky. Jedná se o komedii z válečného Bělehradu v podání herečky a hudebnice Markéty Dvořákové.

Z představení One Night Stand Up |foto: Divadelní Flora

Pro hudebně-divadelní projekt se spojily tři umělkyně. Kromě Markéty Dvořákové také režisérka Lucie Ferenzová a scénografka Andrijana Trpković. Inscenace One Night Stand Up vypráví částečně i o ní a přináší její zpovědi a zkušenosti s válkou v bývalé Jugoslávii.

„Impulsem k vytvoření této inscenace byla vnitřní potřeba podělit se o zkušenost s válkou. Pro vytvoření naší antihrdinky mě také inspirovala kniha Ucho, hrdlo, nůž chorvatské publicistky Vedrany Rudan, která popisuje válku ženským pohledem. Ten její pohled je přirozeně jiný než mužský, protože muži válčili, zatímco ženy byly samy, bez svých manželů, synů a otců a nemohly s tím nic dělat. Ta bezmoc byla obrovská.“

Média a jejich pojetí pravdy

Divadelní Flora letos představila i tvorbu studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU.

Hrdinové, nebo oběti? Inscenace Shooting Up vypráví příběh vojáků po návratu z Afghánistánu

• Upravit
• Smazat

Pražské divadlo MeetFactory sleduje v nové inscenaci Shooting Up vojáky po návratu z  Afghánistánu. Autor hry Matěj Samec a režisér Filip Nuckolls zkoumají, jak složité je pro tyto lidi najít si opět místo v civilním životě.

Kromě svérázného pojetí české klasiky, pod názvem PRODANÁ NEVĚSTA na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018, přivezli do Olomouce PresParadox. Inscenace vznikla pod hlavičkou skupiny 8 lidí a vychází z události, která otřásla mediálním světem. Tématem byla fingovaná vražda ruského novináře Arkadije Babčenka žijícího v emigraci na Ukrajině. Mladý tvůrčí tým se touto kontroverzní kauzou, která zasahuje až do nejvyšších pater ruské politiky, chtěl zabývat i kvůli aktuální otázce svobody médií. 

„Chtěli jsme se věnovat také ohrožení novinářů, k čemuž nás ponoukla kauza kolem vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Původně jsme uvažovali o tom, že se novináři budeme zabývat v širším kontextu (od Marata až po Julia Fučíka), ale nakonec jsme se dostali k Arkadiji Babčenkovi, který byl ukrajinskou tajnou službou požádán, aby zahrál svou vlastní smrt. V tom jsme cítili i velmi silné divadelní východisko, protože naše skupina 8 lidí se sestává z režisérů, dramaturgů a scénografů a jako neherci jsme chtěli zkoumat, co to znamená hrát Arkadije Babčenka, který také jako neherec hraje svou vlastní smrt,“ vysvětluje režisér a dramaturg Petr Erbes.

Z představení PresParadox|foto: Divadelní Flora

Schreie und Flüstern / Šepoty a výkřiky

Čtvrtým rokem se Divadelní Flora soustředí na uvádění německojazyčných činoherních inscenací, letos v největším rozsahu v rámci festivalového leitmotivu Schreie und Flüstern / Šepoty a výkřiky. „Téma a motto festivalu se snažíme vybírat tak, aby neslo obsah a aby bylo dramaturgickým svorníkem. To nám pak pomáhá při výběru festivalového programu. Nikdy netvrdíme, že zveme to nejlepší z českého a zahraničního divadla, ale především na to, co má potenciál s vybraným leitmotivem komunikovat. Letos jsme se pokusili být introspektivnější, ale jak si všímáme, tendence se spíše obrací k politickým a společenským tématům,“ představil dramaturgické tendence festivalu jeho ředitel Petr Nerušil.

Víkend s německým divadlem

Německojazyčnému divadlu bude patřit zvláště závěrečný víkend festivalu Divadelní Flora, který ozvláštní i dvěma světovými premiérámi. Jednou z nich je scénický komentář knihy Donalda Trumpa The Art of the Deal v režii Manfreda Riedela.

Plechový bubínek | Divadelní Flora|foto: Divadelní Flora

Kolektiv mnichovských tvůrců se ubírá po myšlenkových stopách 45. prezidenta USA. Druhou světovou premiérou bude v rámci Divadelní Flory komorní autorský titul skupiny Fritz Cavallo Šepoty a výkřiky (Schreie und Flüstern), tedy inscenace skutečně v duchu tématu letošního ročníku. Festival uzavře adaptace Grassova Plechového bubínku v režii uměleckého šéfa Berliner Ensemble Olivera Reeseho. I pod jeho vedením se soubor zaměřuje na reflexi aktuálních společenských otázek. Nejinak je tomu i v jeho adaptaci románu Güntera Grasse. Román zredukoval na monodrama, které interpretuje Nic Holonics, který skrze Grassův text komentuje současný stav Evropy.

Poslechněte si záznam ArtCafé, které jsme pro vás připravili přímo z Olomouce. Hudbu vybíral Petr Dorůžka.