Šeherezáda Maura Bigonzettiho na prknech Národního divadla vzdoruje násilí vypravěčským umem
Nikolaj Rimskij-Korsakov složil Šeherezádu jako symfonickou báseň. První baletní verze vznikla až začátkem 20. století. A pro Národní divadlo v Praze, kam se titul vrací po padesáti letech, vytvořil teď zcela novou choreografii Mauro Bigonzetti. Uznávaný italský choreograf se souborem Baletu naší první scény spolupracuje už počtvrté. Jeho Šeherezádu čeká premiéra dnes večer.
„V zemi krále Šahrijára zemře jedna žena každých 24 hodin. V mojí zemi, Itálii, zemře jedna žena každé dvě hodiny. Tento příběh je tedy stále přítomný a nemůžeme před ním zavírat oči,“ zdůrazňuje dramaturgyně inscenace Patrizia Dall’Argine. V reportáži uslyšíte i obě představitelky titulní role a poslední slova choreografa před evakuací Národního divadla během úterního požáru.
Související
-
Pracovna: Ve Stavovském divadle u primabaleríny Nikoly Márové
Nikola Márová je primabalerína Národního divadla. Rodiče ji vybrali balet jako druhý kroužek, ale tehdy netušili, jak moc se trefili.
-
Přítomnost v tanci je klíčem, je to jako v meditaci, říká tanečník a choreograf Ondřej Vinklát
Byl prvním sólistou Baletu Národního divadla a získal tři Ceny Thálie. Nakonec se ale rozhodl pro nezávislý tanec v Dekkadancers, kde je uměleckým šéfem.
-
I divadelní kostýmy se recyklují. Peněz není nazbyt a šetří se, říká kostýmní výtvarník
Scénický kostým je svébytná umělecká disciplína. Lze na ni pohlížet z úhlu udržitelnosti? Dají se divadelní kostýmy recyklovat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
