Česká meziválečná tvorba ve Francii nejsou jen Kupka, Štyrský a Toyen. Výstava École de Paris ve Valdštejnské jízdárně představuje nová jména
František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský nebo Toyen – právě s nimi si nejčastěji pojíme české umění v meziválečné Francii. Aktuální výstava Národní galerie ale ukazuje, že tehdejší pařížské publikum mělo zcela jiné favority. K těm největším patřili Georges Kars, Othon Coubin a François Zdeněk Eberl. I s jejich tvorbou se teď můžete seznámit ve Vladštejnské jízdárně. Expozici École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž tam připravila kurátorka Anna Pravdová.
Čtěte také
Po první světové válce reagovali umělci na konflikt, jež do té doby neměl ve světě srovnání, zpracovávali vlastní hluboké zážitky, strach z minulosti i budoucnosti. Někteří navazovali na umění před válkou, jiní hledali nové formy. Paříž byla tehdy tepajícím centrem kosmopolitního uměleckého světa, kde se prolínaly různé styly a přístupy.
Příběhy všech tří umělců se prolínají s dramatickými osudy Evropy během minulého století a jsou všechno jiné, než lineární a černobílé. Georges Kars (narozený jako Georg Karpeles), Othon Coubine (původně Otakar Kubín) i François Zdenek (František Zdeněk) Eberl přišli do Francie již před první světovou válkou. Kars byl český Němec židovského původu, za války bojoval na straně Rakouska–Uherska. Eberl vstoupil ve Francii do československých legií, byl vážně raněn a později pracoval jako řidič sanitky pro Červený kříž. Coubin byl během první světové války s manželkou nejprve internován v cizineckém táboře u Bordeaux, poté pracoval v Národní knihovně a podílel se na odbojové činnosti československé kolonie v Paříži.
Všichni tři reprezentují moderní figurativní tvorbu a meziválečný neoklasicismus, tedy návrat ke klasické výtvarné formě. Umělci jako Kars a Coubine reagovali na společenské změny návratem k řádu, jejich tvorba se tak – po chaosu a hrůzách první světové války – vrací ke stabilitě a ke klidu a opouští předválečnou experimentaci.
Výstava je výsledkem několikaletého výzkumu kurátorky Anny Pravdové, který zahrnoval nejen studium dobových periodik a korespondence, ale také důkladné bádání v soukromých i veřejných archivech ve Francii, v Rakousku a ve Spojených státech.
Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém se třeba dozvíte, kdo konkrétně s prosazením těmto třem malířům pomáhal, kdo v jejich pařížském uměleckém životě hrál významnou roli a co spojovalo Othona Coubina Coubina s bratrem Gertrudy Stein Leem.
École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž
8/11 2024–2/3 2025
Valdštejnská jízdárna
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Nestřílejte na krokodýly. Miroslav Horníček a Miloš Kopecký v kabaretu plném zvířecích příběhů
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
