Šeherezáda

20. únor 2005

Když Debora Štolbová hrála před několika lety Šeherezádu ve studentské inscenaci Blažkova stejnojmenného muzikálu, asi netušila, že si ji za pár let zahraje ještě jednou, tentokrát v příbramském divadle, tedy profesionálně. Režie se ujal František Miška (i režie zůstala ve stejné rodině jako před pár lety) a v roli krále nahradil výborného Filipa Jeviče herecky podprůměrný Jan Rosák.

Blažkova Šeherezáda není pouze zmuzikálněním slavného Šeherezádina příběhu. Nebyl by to Vratislav Blažek (autor Starců na chmelu, Dámy na kolejích, ale především většiny významných inscenací Divadla satiry včetně hry "Kde je Kuťák?" která byla záminkou ke konci satiry v Čechách), aby v příběhu nebylo něco víc. Na Šeherezádině a Šahryjárově (hraje Lukáš Typlt) příběhu se ukazuje nejen totalitní moc jako taková, ale i její vnitřní struktura a především činnost tajné policie, kterou hlídá další policie, a tak "fízl fízla hlídá..." - zkrátka to, co je kolem nás v totalitě i současné rádobydemokracii. Příběh starý stovky let se tak stává neuvěřitelně aktuálním.

Šeherezáda na scéně Divadla Příbram

Velkou výhodou Šeherezády, tedy hry, je skutečnost, že dává dostatek hereckých příležitostí velkému množství mladých herců, kterých mají v Příbrami požehnaně. Možná i díky nízkému věkovému průměru působí i v Příbrami inscenace stále trošku studentsky. Myslím si, že velkou ztrátou oproti skutečně studentskému představení v Praze je choreografie. Martin Pacek dal původní studentské verzi jakousi další dimenzi tancem, který dokresloval satiričnost příběhu. Nová choreografie Vladimíra Kloubka je sice efektní, nicméně je to spíš pohyb na hudbu. Kvalitně odvedená, ale bezobsažná spartakiáda. Bohužel ani pěvecké výkony inscenaci moc na profesionalitě nepřidají, o neherectví Jana Rosáka ani nemluvě. Přesto však, možná právě pro onu skoro studentskou svěžest, má cenu zajet do Příbrami a zhlédnout Šeherezádu. Pokud nic jiného, tak je to po všech stránkách poučné.

autor: Jelena Malostranská
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.