Santini 300. Viděl hvězdy na nebi, tvořil hvězdy na zemi, tvořil nebe na zemi, stal se hvězdou
Premiéru pořadu k 300. výročí úmrtí architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Účinkuje dětský dramatický soubor KUK!
Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu
Večer k 300. výročí úmrtí architekta Jana Blažeje Sanitniho-Aichela začal tříčlenný tvůrčí tým Alena Blažejovská, Aleš Filip a Petr Váša natáčet v srpnu letošního roku v Želivu s dětským dramatickým souborem KUK!, vedeným pedagožkou Ivanou Sobkovou.
Letošní soustředění bylo tematicky zaměřeno na Santiniho život a tvorbu a jako inspirátoři na něm pracovali s dětmi také Petr Váša a Petr Nikl. Výsledné představení pak aktualizovali i pro podzimní Malou Stranu, kde se Santini 3. února 1677 narodil, kde bydlel i tvořil a kde byl také po své smrti 7. prosince 1723 pohřben. Dožil se pouhých 46 let.
Vzhledem k tomu, že hřbitov byl zrušen, je místo jeho posledního odpočinku dnes spíše symbolické, označené jeho nejvlastnějším symbolem – hvězdou. Právě tam, na Jánském vršku, také dětské procesí zakončilo letos 31. října svou divadelní pouť Prahou.
V září však proběhla ještě jiná pouť za Santinim – té se zúčastnila opět Alena Blažejovská, Aleš Filip a Petr Váša. Reportážní záznamy nás zavedou na Zelenou horu, do Obyčtova a Zvole, kde nás uvítá i kostelník Ivo Svítil. Tvůrci pořadu se rozhodli rozeznít interiéry Santiniho kostelů nikoli hrou na varhany, ale lidským hlasem. A tak nám jejich akustiku i symbolický význam zprostředkuje Petr Váša formou fyzického básnictví.
K uměleckým aktualizacím Santiniho odkazu patří i dvě básně Víta Slívy, napsané exkluzivně pro tento pořad. Zazní v něm v interpretaci herce Petra Kubese.
O potřebě mít se Santiniho stavbami vlastní poutnickou, fyzickou zkušenost hovoří v besedě natočené v brněnském studiu Českého rozhlasu vedle kunsthistorika Aleše Filipa také jeho kolega z Masarykovy univerzity Tomáš Jeřábek a dále architekt Svatopluk Sládeček. Ti vřazují Santiniho dílo do kontextu a vyprávějí o tom, jak bylo v době svého vzniku a také později chápáno a přijímáno, respektive odmítáno.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Hans Magnus Enzensberger: Čechy u moře. Fiktivní výlet do budoucnosti Evropy roku 2006
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.