Santini 300. Viděl hvězdy na nebi, tvořil hvězdy na zemi, tvořil nebe na zemi, stal se hvězdou

Večer k 300. výročí úmrtí architekta Jana Blažeje Sanitniho-Aichela začal tříčlenný tvůrčí tým Alena Blažejovská, Aleš Filip a Petr Váša natáčet v srpnu letošního roku v Želivu s dětským dramatickým souborem KUK!, vedeným pedagožkou Ivanou Sobkovou.

Letošní soustředění bylo tematicky zaměřeno na Santiniho život a tvorbu a jako inspirátoři na něm pracovali s dětmi také Petr Váša a Petr Nikl. Výsledné představení pak aktualizovali i pro podzimní Malou Stranu, kde se Santini 3. února 1677 narodil, kde bydlel i tvořil a kde byl také po své smrti 7. prosince 1723 pohřben. Dožil se pouhých 46 let.

Vzhledem k tomu, že hřbitov byl zrušen, je místo jeho posledního odpočinku dnes spíše symbolické, označené jeho nejvlastnějším symbolem – hvězdou. Právě tam, na Jánském vršku, také dětské procesí zakončilo letos 31. října svou divadelní pouť Prahou. 

V září však proběhla ještě jiná pouť za Santinim – té se zúčastnila opět Alena Blažejovská, Aleš Filip a Petr Váša. Reportážní záznamy nás zavedou na Zelenou horu, do Obyčtova a Zvole, kde nás uvítá i kostelník Ivo Svítil. Tvůrci pořadu se rozhodli rozeznít interiéry Santiniho kostelů nikoli hrou na varhany, ale lidským hlasem. A tak nám jejich akustiku i symbolický význam zprostředkuje Petr Váša formou fyzického básnictví.

K uměleckým aktualizacím Santiniho odkazu patří i dvě básně Víta Slívy, napsané exkluzivně pro tento pořad. Zazní v něm v interpretaci herce Petra Kubese.

O potřebě mít se Santiniho stavbami vlastní poutnickou, fyzickou zkušenost hovoří v besedě natočené v brněnském studiu Českého rozhlasu vedle kunsthistorika Aleše Filipa také jeho kolega z Masarykovy univerzity Tomáš Jeřábek a dále architekt Svatopluk Sládeček. Ti vřazují Santiniho dílo do kontextu a vyprávějí o tom, jak bylo v době svého vzniku a také později chápáno a přijímáno, respektive odmítáno.