Rudyard Kipling: Brána sta starostí
Povídku klasika anglické prózy z prostředí opiového doupěte čte Josef Somr.
Poslouchejte na Vltavě 23. února 2016 v 09:30. Po odvysílání se povídka objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do pondělí 29. února 2016.
Joseph Rudyard Kipling (1865-1936) spisovatel, novinář a básník, byl první britský nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1907. Narodil se v indické Bombaji jako syn malíře pracujícího pro britskou koloniální správu, dětství prožil v Indii, kam se po absolvování internátní školy v Anglii roku 1881 opět vrátil. Stal se pomocníkem šéfredaktora anglických novin v Láhaur, kde mu otiskli první verše a krátké povídky. Přestože pak v Indii strávil pouhých sedm let, načerpal tu náměty pro svou nejlepší tvorbu.
Ve vlasti byl ceněn především jako básník opěvující mužnost a vlastenectví, jeho próza nebyla tak vyzdvihována. My ho ovšem známe a v desítkách vydání i zpracování milujeme jako autora Knihy džunglí.
Humoristická autobiografická knížka Stopka a spol. se odehrává v britské internátní škole a poznáme v ní krátkozrakého nepraktického intelektuála, budoucího spisovatele. Slavná báseň Když definuje, co znamená být mužem uprostřed výzev a pokušení moderní společnosti počínajícího 20. století.
Povídka Brána sta starostí patří mezi jeho rané povídky z Indie, jejím dějištěm je opiové doupě.
Autor: Rudyard Kipling Překlad: Josef Bartoš Režie: Jiřina Tejkalová
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.