Romano drom. Vltava se připojuje k Mezinárodnímu dni Romů

Redaktor se v roce 2014 zúčastnil cesty členů České filharmonie na východní Slovensko, kteří spolu se sborem Čhavorenge a Idou Kelarovou koncertovali v Liptovském Mikuláši a v romských osadách Lenartov a Raslavice.

Přelom července a srpna, východní Slovensko. Zpěvačka Ida Kelarová se sborem Čhavorenge koncertuje v romských osadách Lenartov, Raslavice a Hermanovce za doprovodu členů České filharmonie a její orchestrální akademie. Vypadá to trochu jako letní tábor, ale říkají tomu Romano Drom (romská cesta). Děti z chudých osad se tu potkávají s dětmi z Prahy, z Trmic u Ústí nad Labem, ale také z několika slovenských měst. Učí se zpívat, tančit, poznávají angličtinu, výtvarnou výchovu a často i lásku, kterou nedostávají doma. Ida Kelarová s nimi podniká workshopy dokonce až v pražském Rudolfinu, kde si zazpívali i pod taktovkou Jiřího Bělohlávka.

Poslechněte si pořad Tak trochu jiný zájezd

V souvislosti s touto cestou s Českou filharmonií a Idou Kelarovou na východní Slovensko natočil Tomáš Černý také dokument z cyklu ČRo Dvojka Dobrá vůle, který nazval: Co stojí integrace - O lidech s upřímnou snahou učinit svět lepším.

Pořad Co stojí integrace vysíláme v neděli 9. dubna od 17.00 hodin.

Tomáš Černý se v tomto dokumentu zaměřuje na hlavní cíl Idy Kelarové, která všechnu tu práci podstupuje proto, aby romským dětem pomohla zapojit se do života naší společnosti, aby jim ukázala, co je třeba pro jejich integraci. Ale co to je ta integrace a jakou cenu za ni musejí mladí Romové zaplatit v podobě odpoutání od rodiny, od tradic… a nebo to jde spojit? O svém hledání způsobů, jak splynout a přitom nezapomenout na svoje kořeny hovoří v dokumentu z cyklu Dobrá vůle dva mladí Romové Oto Bunda a Jan Dužda, kteří jsou asistenty Idy Kelarové při práci se sborem Čhavorenge. Jsou vzdělaní, zcestovalí, říkají o sobě, že fungují. Slovo integrace slyší neradi. Pochopili, že obstát ve společnosti a současně být Rom možné je, i když to má svá úskalí, o nichž ostatní nemají ani tušení – což je škoda pro obě strany staletí trvajícího soužití.