Robert Musil: Muž bez vlastností

Monumentální román Muž bez vlastností (německy 1930–1952, česky 1980) zůstal nedokončen. V tomto díle vytvořil rakouský romanopisec a esejista Robert Musil (1880–1942) ironické deziluzivní panorama moderní společnosti a jejího myšlení, umístěné do prostředí císařské a královské rakousko-uherské monarchie. Vlna zvýšeného zájmu o Musilovo dílo propukla deset let po jeho smrti, po roce 1952, kdy vyšly zlomky a koncepty z jeho pozůstalosti a kdy nakladatelství Rowohlt zahájilo právě touto knihou vydávání Musilových sebraných spisů.

V historii světového románu není žádné jiné dílo, kde myšlení hrálo tak zásadní roli jako v Musilově Muži bez vlastností.


Milan Kundera

Neexistuje žádný německý spisovatel, o jehož slávě bych měl takovou jistotu.
Thomas Mann

Když Muž bez vlastností vyšel ve třicátých letech 20. stol. poprvé, Musil byl ve většině negativních recenzí označován za jakéhosi outsidera v literatuře, za autora několika neobyčejných knih, které nikdy neproniknou mezi lid, za slabého romanopisce a spíše bystrého esejistu. List Deutsche Zeitung román označil za „esej obrovských dimenzí“, esejista Walter Benjamin napsal, že Musil je „jako romanopisec chytřejší, než má zapotřebí“...

Neobyčejně rozsáhlé románové torzo Muže bez vlastností je situováno do Rakouska-Uherska let 1913–14. Podle německé zkratky K. K. (tj. císařsko-královský) je tento stát nazýván Kakánií. Mezi množstvím postav, jejichž osudy jsou často spjaty jen velmi volně, vystupuje jako protagonista matematik Ulrich. Přičiněním svého otce se koncem roku 1913 stane tajemníkem velké akce, jejímž účelem je příprava oslav 70. výročí panování „mírového císaře“ Františka Josefa I., připadajícího na rok 1918, ironií osudu tedy na rok, kdy monarchie zanikne. Tento podnik je nazván „paralelní akce“ vzhledem k tomu, že v Německu jsou připravovány podobné oslavy císaře Viléma II.

Cílem aktivit přípravné komise je prostřednictvím nejrůznějších zasedání, konzultací, porad, výborů a dílčích akcí vymyslet ideu, na jejímž základě by se oslavy měly konat. Vůdčí idea se samozřejmě nenajde: vše probíhá jen v nekonečném sledu nikam nevedoucích zacyklených setkání a akcí. Spásná idea pro monarchii již zkrátka neexistuje. Lidská aktivita se realizuje jen jako nesmyslný „běh naprázdno“, veškeré dění nikam nesměřuje.

Musilova kritická ironie, věcnost, reflexívní styl a až matematická exaktnost přispěly k tomu, že jeho styl je dnes považován za nejpreciznější a nejjasnější v německé jazykové oblasti.

Účinkuje: Jiří Hromada

Překlad: Anna Siebenscheinová
Připravila: Alena Heroutová
Režie: Vlado Rusko
Natočeno v roce 2017.