Rjúnosuke = Pomocník draka
Japonský spisovatel Rjúnosuke Akutagawa (1892-1927) sám dobrovolně ukončil svůj život v třiceti pěti letech, protože byl přesvědčen, že to nejlepší už napsal a následná tvorba by bylo pouhé opakování sebe sama nebo snížení nároku na nastavenou úroveň uměleckých hodnot, jež do díla do té doby vkládal.
Potvrzením pravověrnosti této zvláštní i zajímavé myšlenky je skutečnost, že Akutagawa je dodnes považován za excelentního japonského spisovatele počátku dvacátého století. Je nepochybné, že podobná odhodlanost a přísnost vůči vlastní osobě, vedená až za hranici krajnosti, zvyšuje kouzlo osobnosti spisovatele a odráží se nejen v jeho díle. Dle informace v životopisném medailonu "již v roce 1935 byla vytvořena Akutagawova cena, která je od té doby dvakrát ročně udělována vynikajícím prozaickým či dramatickým dílům neznámých nebo nastupujících slibných autorů".
Soubor deseti povídek reprezentuje všemožné polohy a barvitou škálu inspirací. Povídka Rašómon, podle níž je celá sbírka nazvána, našla inspirační zdroj v dávné japonské historii, ve sbírce Kondžaku monogatari, pocházející z druhé poloviny jedenáctého či počátku dvanáctého století. Do legendistiky křesťanské sáhl spisovatel při psaní rozmarného vyprávění Ďábel a tabák. Touha po pozitivním setkání kultur Východu a Západu, především po jejich vzájemné vstřícnosti, je poněkud paradoxně vetkána do povídky Kapesník. Naopak úvodní příběh knihy s názvem Obraz pekla zachycuje osobitou krutost, jež v dané podobě zůstává západnímu světu vzdálená a nepochopitelná.
Ale ať už látku pro své dílo čerpal Akutagawa ze zdrojů historických, z legend či z moderních směrů teoretického bádání, je znatelné jeho soustředění na reflexi nových myšlenkových proudů. Stávají se mu prizmatem otevírajícím pole neotřelému zpracování. Obecně pak potvrzením známé skutečnosti, že místo Japonska mezi kulturně nejvyspělejšími oblastmi je nezpochybnitelné. Pestrost, nabízená autorem při výběru námětů jednotlivých povídek a jejich inspiračních zdrojů, je v každé z nich umocněna zvláštním pestrým a speciálně vyvoleným tónem. Promyšlená psychologie zúčastněných postav naznačuje porozumění i vcítění, jež spisovatel dokáže jemně přenášet na své čtenáře. Zvláštní sílu má tato poloha především v povídkách V houštině a Kesa a Moritó. Ironické, groteskní líčení životního stylu "moderní doby" v povídce Mezi vodníky evokuje kritické nálady počátku dvacátého století, kráčející skrze kulturní i civilizační hranice. Humorná črta Nos je nejen psychologizující drobnokresbou.
Nejzřetelnější dimenzí v literárním díle Rjúnosuke Akutagawa, čítajícím na sto čtyřicet povídek, však je především estetický rozměr. Vzdělaný autor (vystudoval anglistiku na Císařské univerzitě v Tokiu) nabízí čtenáři filigránskou práci, ucelenou kresbu obsahující přesnost, vtip i srozumitelnost, drastickou otevřenost i suverénní kaligrafickou linku, jíž však nechybí potřebné tajemství.
Rjúnosuke Akutagawa: Rašómon a jiné povídky. Argo, Praha 2005, překlad Vlasta Hilská, 160 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
