Renáta Fučíková: Pořád mě to táhne do minulosti. Přední ilustrátorka vystavuje svá nejlepší díla

Renáta Fučíková
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Renáta Fučíková

Výstava Stories v pražské Galerii Villa Pellé mapuje třicet let tvorby přední české ilustrátorky a výtvarnice Renáty Fučíkové. Nabízí cestu českými i evropskými dějinami včetně pohledu do života osobností, které je nejvýrazněji formovaly.

K nezapomenutelným knihám, které Fučíková vytvořila, patří například Historie EvropyStaré pověsti české a moravské nebo Obrazy ze Starého a Nového zákona. Svým typickým výtvarným rukopisem pak v ilustrovaných biografiích zachytila i životní osudy významných postav české a evropské historie – například Mistra Jana Husa, Karla IV., Jana Amose Komenského, Tomáše G. Masaryka či Franze Kafky.

„Dali jsme dohromady výstavu, která je retrospektivním průřezem kompletního Renátina díla, a to včetně juvenilií, tedy prací, které vytvořila ve čtyřech, pěti letech, prací, které vytvořila na školách, až po poslední díla z roku 2018,“ říká v ArtCafé kurátor výstavy, literární a výtvarný kritik Radim Kopáč.

Hosté ArtCafé Radek Malý, Renáta Fučíková a Radim Kopáč

Historie jako opakující se téma a zdroj

Proč se právě dějiny staly hlavním těžištěm a inspirací její tvorby, vysvětlila výtvarnice následovně: „Vnitřní puzení mě neustále táhne směrem do minulosti. Může za to můj dědeček, historik František Kroupa, ředitel Husitského muzea v Táboře, který mi v dětském věku vyprávěl příběhy z dějin jako pohádky. Zůstalo to ve mně, a proto v dějinách hledám příběhy, které je třeba neustále připomínat a sdělovat.“ 

Nejsem jen Česka, ale především Evropanka

Už třicet let tak prostřednictvím kreseb a ilustrací zpřítomňuje příběhy nejen z českých, ale

Renáta Fučíková: Žádné téma není dost velké

Renáta Fučíková

Renáta Fučíková se ráda vrací do historie a vypráví takzvaně z dějin. Přestože však minulost zobrazuje pestrobarevně, přiřadit barvu k dnešku se neodvažuje. Repríza z 10. ledna 2018.

i evropských dějin. Na otázku, které z nich jsou jí jako autorce bližší, odpovídá: „Při návštěvě výstavy bude jasné, že jsou mi blízká nejen česká, ale i evropská témata. Cítím se totiž být nejen Češkou, ale především Evropankou. Proto se dětem a mládeži snažím vyprávět příběhy lidí, kteří nějakým způsobem posouvali vývoj společnosti dopředu, kteří sami někam dospěli a něčeho dosáhli. A tito lidé byli Evropané,“ vysvětluje Fučíková.

Zaostřeno na Franze Kafku

Na výstavě ale nechybí ani prezentace knihy Radka Malého Franz Kafka: člověk své i naší doby.

Renáta Fučíková: Dora Diamantová

Společně s Fučíkovou v ní nechal ožít svět pražské německy psané literatury, Kafkových zájmů, rodiny, přátel i prazvláštních příběhů, nad kterými si dodnes lámou hlavu čtenáři i odborníci. Jak vysvětlil Radek Malý, chtěli v ní především přinést nový, nezatížený pohled na Kafkův život a dílo: „Ke kafkovským intepretacím jsem obecně skeptický, protože na Kafku je možné napasovat intepretaci téměř jakoukoli. I proto jsem se snažil vést svou vlastní intepretaci střízlivě, nezaujatým okem. S tím, že jsem věděl, že ilustrace otevírají prostor k metaforám a k tomu, aby ho mohl každý pojmout po svém. Chtěli jsme ho demytizovat a zbavit nejrůznějších interpretačních nánosů, které se snaží vysvětlovat, kým byl a proč byl takový, jaký byl.“

Černobílý pokojíček s postelí, polštářem i bačkorami

Ilustrace k této knize hrají podle kurátora Radima Kopáče ve Ville Pellé speciální roli: „Výstava je koncipovaná tak, aby se návštěvník nejen díval, ale aby se stal jejím aktivním spolutvůrcem. Tomu je uzpůsobena i černobílá komnata Řehoře Samsy, již proměněného. Je to černobíle vytapetovaný pokojíček v duchu Renatiných rytin, kde má Samsa svou postel s dekou, polštářem, bačkorami i policí, na které jsou Renatiny knížky k volnému listování nebo začtení. Tato místnost má fungovat jako místo harmonického a úlevného spočinutí po boku zmiňované želvušky, která vzývá menší návštěvníky ke spočinutí po jejím boku.“

Molière

Žádná výtvarná exhibice, ale služba obsahu

Kromě tematické šíře a bohatství je podle Kopáče tvorba Fučíkové pozoruhodná především pokorou a výtvarnou ukázněností.  „Neupoutává pozornost primárně k výtvarnému jazyku, nechce zahlcovat divákovy oči, ale soustředí se na sdělení, a právě proto její tvorba zdaleka překračuje běžné mantinely knižní ilustrace. Důležité je říct, že skrz témata, která Renáta otvírá ve svých knihách, se člověk dostává sám k sobě, k vlastním kořenům, identitě. Může se identifikovat se sociokulturním civilizačním podložím a uvědomit si své místo a postavení ve světě,“ uzavírá v ArtCafé Radim Kopáč.

Renáta Fučíková: Stories | Villa Pellé | Výstavu je možné navštívit do 19. června 2019 | Nenechte si ujít ani bohatý doprovodný program.

Chcete vědět, jak se zrodil veristický styl Renáty Fučíkové nebo jakou roli v jejích kresbách a ilustracích hrají barvy? Poslechněte si celý záznam ArtCafé, jehož součástí je mimo jiné i hudební část, ve které se tentokrát hudební dramaturg Jirka Špičák věnuje nejnovějšímu počinu ostrovní rebelky, zpěvačky a hudebnice PJ Harvey.

Spustit audio

Související