Řemesla v digitálním věku. Projekt Řeč materiálu bojuje za jejich záchranu
V ArtCafé byla řeč o autorském textilu, starých tkalcovských strojích i o předávání léty vypilovaných dovedností.
Letos v březnu se rozběhl pětiletý mezioborový program Řeč materiálu, na kterém společně pracují Národní památkový ústav, ústav etnologie FF UK a Národní technické muzeum. Tento projekt mapuje tradiční řemeslné technologie a chce tak nejen zachránit kulturní dědictví, ale také inspirovat současný životní styl. I dnes může být totiž řemeslo v módě, jak dokazují i textilní výtvarnice Klára Spišková a Linda Kaplanová, které za svou kolekci Geometr získaly ocenění Czech Grand Design v kategorii Objev roku.
Kombinace tradičních postupů a současného designu
Pro Geometr jsou tradiční postupy klíčové a vychází z nich, ale zároveň se snaží o současný způsob vyjádření.
Podle Lindy Kaplanové nastal nepříjemný zásah do kontinuity řemesel už v době komunismu, kdy se neinvestovalo do nových postupů a technologií. Řemesla tak zaostávala a byla izolovaná od světových novinek. V 90. letech pak české fabriky nemohly obstát v mnohem modernější konkurenci. Dnes je textilní výtvarník ve většině případů odkázán na práci v autorské malodílně a snaží se začlenit alespoň do maloprůmyslu. Geometr textil tak například spolupracuje s jihočeskou rodinnou tkalcovnou.
Národní památkový ústav jako ochránce řemesel
Oživit povědomí o řemeslech chce projekt Řeč materiálu – Národní památkový ústav proto pořizuje dokumentární videa s mistry svých oborů, sepisuje metodiku postupů a pořizuje rozsáhlou fotodokumentaci. Podle Kateřiny Samojské z NPÚ je ale naprosto nejdůležitější živé předávání dovedností a know-how. V rámci projektu Řeč materiálu proto vzniká také sociální platforma, která by měla zprostředkovat i kontakt mezi řemeslníky a zákazníky.
Významnou skupinou znalců tradičních řemeslných postupů jsou restaurátoři. Umělecké školy se ale podle Terezy Liškové, šéfredaktorky Material Times, řemeslům nevěnují dostatečně. Vybavení školních dílen bývá často omezené, není k dispozici tolik mistrů, kteří by rozvíjeli zručnost studentů. Klára Spišková doplňuje, že například ve Skandinávii jsou už střední odborné školy vybaveny textilními stroji a studující výborně ovládají postupy při práci s tkalcovskými stroji a stavy. I díky tomu se textilní tvorba v severských zemích značně rozvinula.
Záznam celého ArtCafé včetně příspěvku redakce Radia Wave a hudby Michala Pařízka i najdete zde:
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.