Řemesla v digitálním věku. Projekt Řeč materiálu bojuje za jejich záchranu
V ArtCafé byla řeč o autorském textilu, starých tkalcovských strojích i o předávání léty vypilovaných dovedností.
Letos v březnu se rozběhl pětiletý mezioborový program Řeč materiálu, na kterém společně pracují Národní památkový ústav, ústav etnologie FF UK a Národní technické muzeum. Tento projekt mapuje tradiční řemeslné technologie a chce tak nejen zachránit kulturní dědictví, ale také inspirovat současný životní styl. I dnes může být totiž řemeslo v módě, jak dokazují i textilní výtvarnice Klára Spišková a Linda Kaplanová, které za svou kolekci Geometr získaly ocenění Czech Grand Design v kategorii Objev roku.
Kombinace tradičních postupů a současného designu
Pro Geometr jsou tradiční postupy klíčové a vychází z nich, ale zároveň se snaží o současný způsob vyjádření.
Podle Lindy Kaplanové nastal nepříjemný zásah do kontinuity řemesel už v době komunismu, kdy se neinvestovalo do nových postupů a technologií. Řemesla tak zaostávala a byla izolovaná od světových novinek. V 90. letech pak české fabriky nemohly obstát v mnohem modernější konkurenci. Dnes je textilní výtvarník ve většině případů odkázán na práci v autorské malodílně a snaží se začlenit alespoň do maloprůmyslu. Geometr textil tak například spolupracuje s jihočeskou rodinnou tkalcovnou.
Národní památkový ústav jako ochránce řemesel
Oživit povědomí o řemeslech chce projekt Řeč materiálu – Národní památkový ústav proto pořizuje dokumentární videa s mistry svých oborů, sepisuje metodiku postupů a pořizuje rozsáhlou fotodokumentaci. Podle Kateřiny Samojské z NPÚ je ale naprosto nejdůležitější živé předávání dovedností a know-how. V rámci projektu Řeč materiálu proto vzniká také sociální platforma, která by měla zprostředkovat i kontakt mezi řemeslníky a zákazníky.
Významnou skupinou znalců tradičních řemeslných postupů jsou restaurátoři. Umělecké školy se ale podle Terezy Liškové, šéfredaktorky Material Times, řemeslům nevěnují dostatečně. Vybavení školních dílen bývá často omezené, není k dispozici tolik mistrů, kteří by rozvíjeli zručnost studentů. Klára Spišková doplňuje, že například ve Skandinávii jsou už střední odborné školy vybaveny textilními stroji a studující výborně ovládají postupy při práci s tkalcovskými stroji a stavy. I díky tomu se textilní tvorba v severských zemích značně rozvinula.
Záznam celého ArtCafé včetně příspěvku redakce Radia Wave a hudby Michala Pařízka i najdete zde:
Související
-
Ranní úvaha Daniela Soukupa: Pracovat rukama, pracovat hlavou
Tělesná práce se po většinu evropských dějin chápala jako podřadná činnost nehodná svobodného člověka.
-
Módní návrhářství je někde mezi výtvarným uměním a řemeslem, říká Klára Nademlýnská
Módní návrhářka Klára Nademlýnská začínala v 19 letech v Paříži. Stále vzpomíná na radu, kterou tehdy dostala: „Musíš si vybrat, buď komerční stránku, nebo tu kreativní."
-
Studenti nejmenší fakulty Univerzity Pardubice jsou umělci a chemici zároveň
Památka UNESCO na dosah a moderní ateliéry na Zámeckém návrší v Litomyšli. O studium na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice je velký zájem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
