Řemesla v digitálním věku. Projekt Řeč materiálu bojuje za jejich záchranu
V ArtCafé byla řeč o autorském textilu, starých tkalcovských strojích i o předávání léty vypilovaných dovedností.
Letos v březnu se rozběhl pětiletý mezioborový program Řeč materiálu, na kterém společně pracují Národní památkový ústav, ústav etnologie FF UK a Národní technické muzeum. Tento projekt mapuje tradiční řemeslné technologie a chce tak nejen zachránit kulturní dědictví, ale také inspirovat současný životní styl. I dnes může být totiž řemeslo v módě, jak dokazují i textilní výtvarnice Klára Spišková a Linda Kaplanová, které za svou kolekci Geometr získaly ocenění Czech Grand Design v kategorii Objev roku.
Kombinace tradičních postupů a současného designu
Pro Geometr jsou tradiční postupy klíčové a vychází z nich, ale zároveň se snaží o současný způsob vyjádření.
Podle Lindy Kaplanové nastal nepříjemný zásah do kontinuity řemesel už v době komunismu, kdy se neinvestovalo do nových postupů a technologií. Řemesla tak zaostávala a byla izolovaná od světových novinek. V 90. letech pak české fabriky nemohly obstát v mnohem modernější konkurenci. Dnes je textilní výtvarník ve většině případů odkázán na práci v autorské malodílně a snaží se začlenit alespoň do maloprůmyslu. Geometr textil tak například spolupracuje s jihočeskou rodinnou tkalcovnou.
Národní památkový ústav jako ochránce řemesel
Oživit povědomí o řemeslech chce projekt Řeč materiálu – Národní památkový ústav proto pořizuje dokumentární videa s mistry svých oborů, sepisuje metodiku postupů a pořizuje rozsáhlou fotodokumentaci. Podle Kateřiny Samojské z NPÚ je ale naprosto nejdůležitější živé předávání dovedností a know-how. V rámci projektu Řeč materiálu proto vzniká také sociální platforma, která by měla zprostředkovat i kontakt mezi řemeslníky a zákazníky.
Významnou skupinou znalců tradičních řemeslných postupů jsou restaurátoři. Umělecké školy se ale podle Terezy Liškové, šéfredaktorky Material Times, řemeslům nevěnují dostatečně. Vybavení školních dílen bývá často omezené, není k dispozici tolik mistrů, kteří by rozvíjeli zručnost studentů. Klára Spišková doplňuje, že například ve Skandinávii jsou už střední odborné školy vybaveny textilními stroji a studující výborně ovládají postupy při práci s tkalcovskými stroji a stavy. I díky tomu se textilní tvorba v severských zemích značně rozvinula.
Záznam celého ArtCafé včetně příspěvku redakce Radia Wave a hudby Michala Pařízka i najdete zde:
Související
-
Ranní úvaha Daniela Soukupa: Pracovat rukama, pracovat hlavou
Tělesná práce se po většinu evropských dějin chápala jako podřadná činnost nehodná svobodného člověka.
-
Módní návrhářství je někde mezi výtvarným uměním a řemeslem, říká Klára Nademlýnská
Módní návrhářka Klára Nademlýnská začínala v 19 letech v Paříži. Stále vzpomíná na radu, kterou tehdy dostala: „Musíš si vybrat, buď komerční stránku, nebo tu kreativní."
-
Studenti nejmenší fakulty Univerzity Pardubice jsou umělci a chemici zároveň
Památka UNESCO na dosah a moderní ateliéry na Zámeckém návrší v Litomyšli. O studium na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice je velký zájem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
