Ředitel SOČR Jakub Čížek: Vltavu jsem si jako kluk nahrával na kazety

Profesní cesta ředitele Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) Jakuba Čížka se začala rýsovat už v jeho školních letech. Odmala chodil na klavír a klasická hudba ho bavila nakolik, že si ve čtrnácti začal nahrávat vysílání stanice Vltava na kazety. „Na těch, co mi zůstaly, je hlavně hudba první poloviny 20. století, Janáček nebo Stravinskij. Ale rád jsem měl samozřejmě i Beethovena, Dvořáka nebo Čajkovského,“ řekl ve Vizitce.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu |foto: Khalil Baalbaki,Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Jakub Čížek brzy seznal, že jeho instrumentální schopnosti na kariéru profesionálního klavíristy nestačí, a tak začal zjišťovat, jaký jiný obor napojený na hudbu se v České republice dá studovat. Zaujal ho tehdy zcela nový program věnovaný hudebnímu managementu, který nabízela Praha i brněnská JAMU. Nakonec byl přijat do moravské metropole. Nástupu na vojnu se vyhnul tím, že si přibral ještě studia na právnické fakultě, pak už se ale armáda začala profesionalizovat. A Jakub Čížek se stal součástí týmu, který organizoval festival Pražský podzim.

14 fotografií

Tým to byl malý, a tak se dostal k různorodé práci: od skladby programu až po marketing. „Z té zkušenosti čerpám dodnes, byla to velká škola a měl jsem štěstí, že už ze studií jsem tuto praxi měl,“ podotýká.

Orchestr jako fotbalový tým

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu je Jakub Čížek propojený od roku 2008, v jeho čele pak stojí pátým rokem. Na to, že by jeho práce byla monotónní, si stěžovat nemůže: pracovní cesty do zahraničí, kde vyjednává hostování umělců nebo účast samotného orchestru, střídá důsledná kancelářská práce spojená s přípravou rozpočtu nebo účast na přípravě dramaturgického plánu.

Čtěte také

Avishai Cohen uvedl s rozhlasovými symfoniky svůj dosud nejepičtější projekt

V současné době má SOČR, o němž Jakub Čížek dlouhodobě mluví jako o jednom z nejkvalitnějších orchestrů v České republice, sto členů rozdělených do patnácti nástrojových skupin. Jakub Čížek fungování tělesa připodobňuje k fotbalovému týmu: ačkoliv ne všichni členové družstva zrovna zápolí na hřišti, důležitou součástí týmu je každý hráč – někteří jsou rovnocennými partnery na lavičce, jiní čekají na příležitost proti soupeři, který bude více vyhovovat jejich hernímu pojetí.

Pevnou součástí SOČR jsou v poslední době i frekventanti takzvané Orchestrální akademie. Ta dává prostor talentovaný mladým hráčům – studentům mezi osmnácti a třiceti lety a nabízí jim orchestrální praxi. Všichni zájemci však nejprve musí projít konkurzem. „Bývá jednodušší než konkurz na stálé členy, nicméně úroveň akademiků je velmi vysoká a my s nimi počítáme, běžně hrají abonentní koncerty a účastní se natáčení,“ vysvětluje Jakub Čížek.