Receptura

Ač není fyzika mou profesí, mám o tento obor laický zájem, protože světy fyziky a lidského ducha jsou si v mnohém podobné a mohu v nich najít řadu přirovnání. Ale i lidový slovník zanesl pojmy z oboru fyziky do oboru psychiatrie. Jedna stará socialistická anekdota vyprávěla, že Československá republika byla nejelektrifikovanější stát na světě. Žili jsme pod stálým napětím, všechno jsme přijímali s odporem a kdo se dotkl vedení, dostal ránu. Slova jako napětí, nebo odpor zná dobře fyzik i psychiatr.

Ve své profesi se více než se světem fyzikálních jednotek setkávám se světem hlouposti. Pokaždé, když slyším nějaký nesmysl, ba nehoráznou pitomost, uvažuji o tom, z jakých pramenů autor čerpal. Jsou v podstatě dva:

Prvním je bulvární sdělovací prostředek, kterému nikdy nejde o hledání pravdy, ale o hledání senzace. Ono totiž nalézt senzaci dá méně práce než nelézt pravdu, a nad to čtenář takového plátku si lépe zapamatuje to, co je senzační, než to, co je pravda.

Druhým zdrojem je takzvané pravdotvorné kutilství – neboli samodělná výroba pravdy. Recept k jejímu navaření nespočívá, na rozdíl od jiných receptur, v tom, co do hrnce dát, ale co tam v žádném případě nedávat. Chcete-li uvařit informační blábol, nesmíte používat následující ingredience:

1) zásadně nesmíte vzít maximum informací o události. To znamená, že můžete čerpat jenom z agentury JPP neboli „jedna paní povídala.“ Nejlepší bude, pokud u toho ta paní vůbec nebyla a všechno o události ví z desáté, ještě lépe z dvacáté ruky.

2) nesmíte vidět problém z druhé strany. To znamená, že použijete do hrnce jen jednostrannou informaci. Nejlépe ji získáte od kritiků a nepřátel toho člověka, o kterém se sám hodláte pravdivě vyjádřit.

3) nesmíte k události nic odborného studovat. Máte-li uvařit k nějaké události chutnou přílohu, nesmíte k problematice číst nic z odborné literatury nebo se ptát renomovaných odborníků. Pokud jde o historický problém, čerpejte raději z beletrie těch autorů, kteří sice nejsou historiky, ale píší o události jakoby to byla pravda.

4) nesmíte si klást žádné doplňující otázky. To znamená, že kdo se ptá, dozví se i to, co se mu do hrne nehodí.

5) nesmíte problém konfrontovat s možnou realitou. V tomto případě se varujte srovnávání. Pokud by vám do hrnce spadla realita, můžete jeho obsah vylít rovnou do poslední kapky.

6) nesmíte používat vařečku selského rozumu. Dejte přednost rozhodně a zavčas zcela jinému míchadlu.

Milí rozhlasoví posluchači;

A to, co v hrnci vyplave napovrch, bude zaručená pravda. Přeji dobrou chuť.