Radovan Lipus: Scénologie Ostravy
Scénologie se nazývá zkoumání fenoménu scény a scéničnosti, které v je době rozvoje médií a rozšiřování jejich vlivu, a s tím spojeným scénováním a sebescénovaním osob i různých projektů. Scéna znamená prostor pro vystupování i výjev. Nakladatelství Kant Karla Kerlického nedávno vydalo knížku Radovana Lipuse Scénologie Ostravy, ve které "scénologické metody" uplatňuje na genius loci města Ostravy. Lipuse kulturní veřejnost zná jako divadelního, ale rozhlasového a televizního režiséra, s jeho jménem je spojen televizní cyklus o architektuře Šumná města. Lipus žije v Ostravě a většina jeho uměleckých aktiv se odehrává v severomoravském regionu.
S autorem knihy Scénologie Ostravy se sešel redaktor Jiří Kamen. Zeptal se ho, jakými "scénologickými" projevy města se zabýval.
Nejposlouchanější
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Milan Hlavsa. Příběh rockera bez kompromisů, který hrál na utajovaných koncertech i v Bílém domě
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka