S Umbertem Ecem o konspiračních teoriích, Bohu i současných diktaturách. Slova filozofa a spisovatele jsou i dnes stále aktuální
Kdo je zodpovědný za stav světa? Proč potřebujeme konspirace na to, abychom si nemuseli myslet, že jsme to my? I o tom vypráví román Foucaultovo kyvadlo, jehož seriálovou dramatizaci můžete na Vltavě aktuálně posluchat každé nedělní dopoledne a najdete ji i na webu. A nyní si můžete poslechnout rozhovor, který před časem natočila redaktorka Šárka Jančíková právě s autorem románu Umbertem Ecem.
Čtěte také
„Možná se zdá, že píšu historické romány, ale není to pravda. Třeba Focaultovo kyvadlo nebo Tajemný plamen královny Loany byly o současných událostech. Ale lze si povšimnout, že postavy jsou vždy mladší než já,“ uvedl tehdy Umberto Eco. „Román je jako zvíře, dělá si, co chce. Začnete s vlastními předpoklady, ale kniha pak rozhodne, co postava musí dělat. Je to živý tvor, který roste krok za krokem a vy ho musíte následovat. Vymýšlí se sama. A v určitém bodě řekne ‚Stop. Jsem. Stačí a už nic nedělej.‘ Je to organismus, a každý živý organismus dospěje ke konci. S tím se nedá nic dělat,“ dodal.
Proč lidé cítí náklonnost ke spiknutí? Jak souvisí s Bohem? Jak funguje teorie zápletky? V čem diktaturám pomáhají konspirační teorie?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
