První elektrické tramvaje pro Prahu navrhl architekt Jan Kotěra. Po Praze jezdily až do roku 1974

31. leden 2020

Čtyřicítka tramvají a dva trolejbusy různého stáří lákají o víkendech návštěvníky do Muzea MHD v pražských Střešovicích. V bývalé vozovně ze začátku minulého století se projdete mezi řadami nablýskaných strojů, které připomínají historii městské hromadné dopravy v hlavním městě. Před jedním z vozů jsou dokonce zapřaženi koně, pochopitelně vycpaní – a připomínají, že cestující nejprve vozila po Praze takzvaná koňka.

Vůbec první takovýto povoz vyjel do pražských ulic v roce 1885. Vůz tažený dvěma koňmi pojmul patnáct až pětadvacet cestujících a pohyboval se rychlostí 10 až 15 kilometrů v hodině. „Vozy to byly lehké konstrukce tak, aby s nimi měli koně co nejméně práce,“ přibližuje vedoucí Muzea MHD v Praze-Střešovicích Ondřej Láska. Oproti dnešku bylo snadné do takové tramvaje naskočit, byly to totiž otevřené vozy – takže v zimě v nich cestující pěkně promrzli. Ani tehdy ale přepravní řád nepovoloval nastupovat, pokud tramvaj nezastavila. „Což se ale zhusta porušovalo,“ říká Láska.

„Koňka“. Původně se slovem „tramvaj“ (tehdy tramway) označovaly pouze vozy tažené koňmi. Vozy poháněné elektřinou se nazývaly „elektrická dráha“. Tento vůz je z roku 1886

Každá koňka měla kočího i průvodčího, který vybíral jízdné. „Zajímavostí je, že koně z těchto povozů sloužili i dál, po spuštění elektrické dráhy. Po kolejích tahali pracovní vozy. Byli už ale tak navyklí na svůj režim, že pořád zastavovali na každé zastávce a nikdo už je to neodnaučil,“ usmívá se Ondřej Láska. Poslední tramvaje tažené koňmi vyjely do ulic v roce 1905, kdy je nahradily tramvaje elektrické.

Stejně jako dnes byly tramvaje oblíbenými nosiči reklamy. Dobové slogany a reklamní obrázky tak pokrývaly odpadkové koše na zastávkách i celé tramvajové vozy. Uvnitř tramvají pak byla okna reklamními letáky doslova vytapetována.

Tramvajové dráhy nebyly ve svých počátcích stavěny ani provozovány jednotlivými městy. Byly to soukromé podniky. A zatímco například František Křižík provozoval svou (jak se tehdy říkalo) elektrickou dráhu úspěšně deset let, košířský starosta kvůli finančním problémům na dráze spáchal sebevraždu.

Muzeum pražské MHD sídlí ve střešovické vozovně z roku 1909. Podobná stojí v Praze jedna jediná. Je technickou památkou

V roce 1974 průvodčí nahradily automaty

Muzeum DPP v Praze sídlí v původní pražské vozovně z roku 1909. Stavba je kompletně ze dřeva a do dnešní doby se, ač jich stávalo po Praze několik, dochovala jedna jediná. Je technickou památkou a ukrývá vozidla seřazená za sebou na pěti kolejích vedle sebe.

Především jsou to tedy tramvajové vozy různého stáří. Pro Prahu je vyráběly Ringhofferovy závody – později tedy smíchovská Tatrovka a ještě později podnik ČKD. „Design vytvořil architekt Jan Kotěra v roce 1908 – a tramvaje podle jeho návrhu jezdily po Praze až do roku 1974,“ připomíná Ondřej Láska. Tramvaje se prý, jak říkají dopravní nadšenci, poznají podle typického kotěrovského „čumáku“.

Právě v roce 1974 nahradily průvodčí automaty. Původně se jednalo o samoobslužné pokladny v podobě jakési plechové bedny, do které cestující při vchodu do tramvaje hodil minci. Lístek ovšem z automatu vyjel i v případě, že cestující žádné peníze nevložil. „Spoléhalo se na poctivost. V tehdejším přepravním řádu se dokonce píše, že cestující se mají kontrolovat navzájem a hlídat, jestli nově přistoupivší zaplatil. Ti, kteří měli měsíční jízdenku, ji měli v tramvaji ostatním ukázat,“ vysvětluje Ondřej Láska. Záhy se v tramvajích objevily typické „označovače“ se cvakátkem, které si mnoho lidí pamatuje dodnes.

Jeden ze starších exponátů muzea

Kromě tramvají a trolejbusů uvidí návštěvníci muzea i staré mapy Prahy, zmíněné historické označovače jízdenek nebo modely vozů. Děti si mohou v trenažeru vyzkoušet, jak se řídila tramvaj. K vidění jsou i původní staniční sloupky. Ty překvapí svou několikametrovou výškou i jízdními řády, které visí vysoko nad hlavami návštěvníků. Podle Ondřeje Lásky byly kdysi jízdní řády čitelnější než dnes – a především nebyly zdaleka na všech sloupcích. „Tramvajový provoz byl tehdy tak hustý, že to nebylo potřeba – jakmile odjela ze stanice jedna tramvaj, v dohledu už byla druhá.“

Zajímavostí i detailů z historie pražské MHD je ve střešovickém muzeu ještě daleko víc. Kdo má ale zájem spíš se ve starých vozech projet, může se těšit na konec března. To se na koleje vrátí historická linka 41. Ta vyjíždí ze Střešovic každou hodinu a končí v Holešovicích u Planetária.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Muzeum je otevřené o sobotách, nedělích a svátcích, vždy od 9 do 17 hodin. Sezóna končí 17. listopadu.

Jeden z tramvajových vozů si mohou návštěvníci prohlédnout i zevnitř.

Spustit audio