Projekt metaBALETKY může být hluboký právě proto, že je hluboce prožitý, říká Miřenka Čechová

5. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miřenka Čechová | metaBALETKY

Autobiografický román Baletky Miřenky Čechové rozvířil vody v taneční komunitě i mimo ni. Díky těmto emotivním reakcím, kde hrál prim strach, vznikl projekt metaBALETKY.

Premiéra multimediálního projektu metaBALETKY Spitfire Company proběhla v pondělí 3. května a online je ke shlédnutí až do čtvrtka 6. května.

Miřenka Čechová, autorka konceptu metaBALETEK i jejich protagonistka, si pro autorské projekty vybírá osobní témata. Práce s autobiografií je pro ni způsob, jak přistupovat k tvorbě. Tématy disciplinace těla a zkušeností z baletního prostředí, kterými pracuje i v metaBALETKÁCH, se Čechová zabývá dlouhodobě. Tato témata se objevila například v představení FAiTH, kde zpracovala tragický příběh bývalé primabaleríny a pedagožky Pražské taneční konzervatoře, nebo v dokumentární videoinstalaci Byla jsem baletkou, kde pětice žen sdílí své příběhy o vztahu k tanci, se kterým po letech dřiny skončily.

Propojení osobního s veřejným

V rozhovoru s umělkyní Miřenkou Čechovou a filozofkou Alicí Koubovou rezonuje otázka nemožnosti oddělit tvůrčí činnost od samotného umělce. Alice Koubová upozorňuje na to, že každé umění je ve svém východisku osobní – a důležité je, jak toto východisko zpracovává a tvaruje. „Bez toho že bych byla osobní, nemohu být obecná,“ dodala Koubová s odkazem na výklad Adriany Šimotové a upřesnila, že uměleckou virtuozitu vnímá tehdy, když tvůrce vychází ze sebe, ale nezůstává u sebepotvrzování, nýbrž dovádí svůj výraz do rezonance s okolím, se společností, s veřejným prostorem.

Miřenka Čechová | metaBALETKY

Když se pohybujeme podél entuziasmu, což je bezprostřední podmínka tvorby, tak se přestáváme bát, protože životní energie v nás působí a vytváří nějaký tvar, ornament.
Alice Koubová

Diskuze mezi umělkyní a filozofkou začaly ještě předtím, než román Baletky vyšel. Společné přemýšlení o specifických reakcích, které tento text vyvolal, se začalo postupně ukotvovat v potřebě vytvořit inscenaci. Koubová tak v metaBALETKÁCH vytváří Čechové určitý rámec, kde tanečnice zkoumá vnitřní boj hlavní hrdinky s často až devastujícími životními podmínkami. Sledujeme syrový příběh ženy, která čelí strachu promluvit a sbírá sílu postavit se nerovnému soupeři. Filozofka se v představení objeví i jako performerka.

Miřenka Čechová | metaBALETKY

MetaBALETKY mají i filmovou část, která odkazuje k poetice 90. let. Doplňuje ji animace, od níž si autorský tým, do kterého vedle Čechové a Koubové patří i další tvůrci, slibuje humorný nadhled.

Společenská dimenze uměleckého tvaru

V závěru rozhovoru Koubová přemýšlí o tom, jaký má umění dopad na společenské dění a zda má potenciál přinášet změnu. Filozofka zmiňuje, že stejně jako pozorujeme složitý vztah mezi osobním a veřejným, tak podobnou dynamiku můžeme vnímat mezi uměleckým a společenským.

Umění má moc zesílit veřejnou debatu.
Alice Koubová

Silné reakce na konkrétní téma vyjádřené v uměleckém díle znamenají podle Koubové, že dané téma je ve společnosti latentně přítomné a dlouhodobě přehlížené. Umělecké dílo zesiluje a podporuje viditelnost nějakého problému a ten pak může být diskutován vně díla samotného.

Pořad připravila: Jitka Kostelníková
Hudbu vybral: Pavel Zelinka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová