Proč vám do pokoje vlétl zlatý brouk

27. duben 2016

Carl Gustav Jung, zakladatel analytické terapie, vysvětloval svůj pojem synchronicita příběhem. Měl pacientku, která trpěla takzvaným „hořem z rozumu“, extrémní formou racionalismu. Jung o tomto případu napsal:

„Po několika neplodných pokusech o zmírnění jejího racionalismu poněkud humánnějším uvažováním – jsem se musel omezit na naději, že se jí snad přihodí něco nečekaného a iracionálního, něco, co by mohlo rozbít intelektuální retortu, do níž se uzavřela.“

Což se pak se stalo. Nejdřív měla živý sen, ve kterém jí někdo věnoval drahý šperk – zlatého skarabea. Druhý den měl Jung s touto klientkou sezení, při kterém došlo ke zvláštní události:

„Zatímco mi tento sen vyprávěla, zaslechl jsem, jak za mnou něco tiše klepe na okno. Otočil jsem se a spatřil jsem dost velký létající hmyz, který zvenku narážel do okenic a snažil se dostat do temné místnosti. To se mi zdálo zvláštní. Ihned jsem okno otevřel a přilétající hmyz jsem chytil ve vzduchu.“

„Byla to Cetonia aurata, Scarabaeidae, obyčejný zlatohlávek, který se díky své zelenozlaté barvě přibližně podobá nejspíše skarabeovi. Podal jsem brouka své pacientce se slovy: ‚Tady máte svého skarabea.‘ Tato událost prorazila do jejího racionalismu žádoucí díru a led jejího intelektuálního odporu se tím prolomil. Léčba mohla nyní úspěšně pokračovat.“

Jung myslí synchronicitou události, které se dějí současně, nebo po sobě, vypadají, jako by spolu souvisely, ale tato souvislost není příčinná.

Událost se zlatým broukem se dá pochopitelně také vysvětlit racionálně. Existuje tu výklad na základě pravděpodobnostního počtu, tedy že současný výskyt jednotlivých situací je dán náhodou, aniž je tam nutně nějaká skrytá příčina. Tisíckrát se to nestane a pak se to jednou stane a my si kvůli jeho působivosti pamatujeme tento jeden případ.

Psychologie také ví, že člověk má sklon všímat si různých jevů spíše tehdy, když jsou si podobné. Proto slovo synchronicita v psychologii znamená spíše pocit nevysvětlitelné souvislosti situací.

Je to ale skutečně jediné správné vysvětlení? Mnoho lidí zná sny, které se pak přesně vyplnily třeba hned následující den. Problém je v tom, že se to děje tak vzácně, že tu není možný experiment. I kdybychom uvedli příklady mnoha zdokumentovaných vyplněných jasných snů, vždycky se to dá vysvětlit náhodou.

Jenže právě tam jsme u kořene věci. Co je to náhoda? Že se něco stalo náhodou, se nedá dokázat. Jiné ponaučení, než že věštby a sny jsou tajemství, si z toho neodneseme. Je to ale tajemství, které je příjemně vzrušující.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.