Probudit v sobě hlad po životě. Hrdinou Vojkůvkovy prózy je poněkud netradiční bezdomovec
Příběh muže, který se dobrovolně rozhodl žít na ulici, vypráví ve své nové próze nazvané Potřeba hladu Roman Vojkůvka. Filmař, spisovatel a hudebník, opravdový muž devatera řemesel s bohatými životními zkušenostmi, z nichž těží i v přítomné knize, vydané Milanem Hodkem v nakladatelství Paper Jam.
Jméno Romana Vojkůvky až donedávna znali především tuzemští fanoušci hororu, a to jak toho literárního, tak i filmového. Právě ve znamení dotyčného žánru natočil několik krátkometrážních snímků i dva celovečerní filmy a vydal sbírku povídek s názvem Řezničina. Je ovšem také autorem existenciálně laděné novely Chránit pevnost, k níž připojil pět povídek na téma každodenního boje o přežití, nebo oceňovaného scénáře k filmu Jana Prušinovského Chyby, za který byl v loňském roce nominován na Českého lva i Cenu české filmové kritiky.
Nechtěl být nasycen, toužil po hladu, protože ten mu dával pocit, že život má smysl.
Claudio Berkoff z knihy Roman Vojkůvka: Potřeba hladu
Protagonistou stopadesátistránkové novely je čtyřicátník Marek, který se jednoho dne rozhodl opustit dosavadní život – svou o deset let mladší přítelkyni, nezáživné zaměstnání i pronajatý byt. Nestane se však z něho klasický bezdomovec, ale spíše samotářský tulák, zakládající si na své volnosti a svobodě. Přespává sice v opuštěné tovární hale, sbírá měď, hliník či vratné lahve a neštítí se ani jídla z popelnice, ale zároveň se vyhýbá alkoholu i drogám a příčí se mu žebrat nebo dokonce krást. Rychle přitom zjistí, že svět je pořád stejný jako ve svých prvopočátcích. Lovec a kořist, dravec a oběť. Drsný život na ulici jej tak brzy zocelí na těle i na duchu a vybaví zkušenostmi potřebnými k přežití mimo civilizaci.
Čtěte také
Do ní se ovšem jednou za měsíc vrací, jako nějaký dávný lovec, který si odskočil z divočiny doplnit zásoby. Markův speciální den, zaměřený na ukojení základních lidských potřeb – počínaje jídlem a sexem konče –, se vyznačuje pevným harmonogramem, který mu propůjčuje rysy určitého osobního rituálu. Což odpovídá důležitosti, jakou mu sám hrdina přikládá – je totiž přesvědčen, že bez něj by mohl časem zešílet. Marek samozřejmě během své cesty z mainstreamové společnosti naráží na řadu překážek i četná pokušení. To největší představuje bezesporu Magda, pětatřicetiletá kuchařka, do které se už jako bezdomovec zamiluje, ovšem celou pravdu o sobě jí dlouho zamlčuje. Hrdinův bytostný odpor k takzvaně normálnímu životu však nezlomí ani láska.
Próza jdoucí přímo k věci
V úsečných větách a nepříliš košatých souvětích bohužel o to více vynikne množství chyb v interpunkci, které nedělají dobrou reklamu dvojici redaktorů-literátů podepsané pod touto knihou, a sice Patriku Linhartovi a Bohuslavu Vaňkovi-Úvalskému. To je však jen drobná vada na kráse jinak poměrně čtivé a zajímavé prózy Potřeba hladu, která se stává připomínkou toho, že za skutečnou svobodu se platí nemalá cena.
Související
-
Příběhy jako naše pouto i útočiště. Pandemie probudila v Biance Bellové živelnou vypravěčku
Ostrov, jenž vyšel v nakladatelství Host, bude překvapením pro řadu čtenářů znalých předešlé autorčiny tvorby. Je totiž oslavou tradičního vypravěčství.
-
Pamatujme si! Japonský román Ostrov ztracených vzpomínek je poněkud netradiční dystopie
Román z roku 1994, jehož anglický překlad získal Americkou knižní cenu a nominaci na Mezinárodní Bookerovu cenu, vydalo nakladatelství LEDA v překladu edaPetra Holého.
-
Ja je niekto iný. Spisovatel Ondřej Macl si kvůli příběhu o Babišovi vymyslel alter ego
Vyznačuje se osobitým humorem, sklonem k mystifikaci a často i jistou mírou angažovanosti. To platí také pro nejnovější knihu Ondřeje Macla s názvem Legenda o Bocianovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.