Privatizace a vznik elit: česká zkušenost
Hned po pádu minulého režimu bylo jasné, že nastane transformace národního hospodářství. Ale vedly se spory o rozsah, způsob a tempo této proměny. Šlo tehdy postupovat jinak? A jak nové ekonomické elity ovlivňovaly další vývoj české společnosti? Odpovídají kunsthistorička Milena Bartlová, ekonom Lukáš Kovanda a sociolog Ondřej Lánský.
Jedním z pilířů ekonomické transformace po roce 1989 se stala velká privatizace, jejíž důsledky ovlivňují náš život dodnes. Kdyby se postupovalo jinak, jaké by to mělo důsledky pro tehdejší dobu a pro dnešek? Do jaké míry se vznik privatizačních elit podepisuje na podobě současného politického života? A jaké má naše demokracie vyhlídky vzhledem k rostoucímu napětí mezi vítězi a poraženými transformačních procesů?
V odpovědích na tyto otázky se dodnes neshodnou ani experti v rámci jednoho oboru, a shoda napříč obory bývá ještě vzácnější. Lingvistický antropolog Tomáš Samek se ji pokouší hledat se třemi odborníky, z nichž každý nasvěcuje téma z jiného úhlu. Ve vltavských Reflexích vystupují kunsthistorička z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Milena Bartlová, ekonom investičních fondů Czech Fund Lukáš Kovanda a sociolog z Univerzity Karlovy Ondřej Lánský.
Debata byla součástí performativně-diskuzního projektu Třídní boj? ve třech kapitolách, který se konal v galerii Display. Pořad připravili Tomáš Samek a Lukáš Matoška.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
