Přitažlivá melancholie Jana Preislera

5. září 2003

Je to trend naší doby či spíše reakce na tento trend - z jejího pragmatismu a utilitarismu unikáme prostřednictvím umění zpět do časů, kdy dobový pocit souzněl s vědomím přitažlivosti a zároveň neuchopitelnosti ideálu. Dnes bychom ono velké kulturně společenské téma nazvali iluzí - o snaze uchopit a konkretizovat tuto iluzi však vědí desítky a stovky děl, vzniklých na přelomu 19. a 20. století, jejichž společným jmenovatelem, spojujícím výraz s významem, je melancholie.

Vrchovatě je jí nadáno i obrazové dílo Jana Preislera (1872-1918), malíře propojujícího období vládnoucího symbolismu s nastupující modernistickou érou barevného a kompozičního hledačství. Jeho současná velkorysá výstavní retrospektiva v pražském Obecním domě (trvající až do 5. října) je s to přivábit množství návštěvníků všech generací: symbolicky tematizované mládí je skrze ni sugestivně propojeno s mládím výrazových prostředků moderního českého výtvarného umění.

Autoportrét

Reflexe mládí ostatně byla a zůstala Preislerovým životním tématem. Celý jeho umělecký vývoj je určován obrazovými motivy juvenilních tužeb, nadějí, bolestných zasvěcení a zklamání. Tato námětová vymezenost zároveň vypovídá o dobově aktuálním řešení výtvarných problémů, v nichž psychologický prvek, kompoziční principy a expresivní hodnoty malby nabývají rozhodujícího významu. Úžas z nezvyklého nazření světa a jeho vnitřního prožívání se díky Preislerovi stal jedním z klíčových témat českého symbolistního malířství.

Ačkoli je Preisler chápán především jako symbolista, jeho tvorba se rozpíná od impresionismu přes secesi až k náznakům expresionismu. Kupříkladu podle F.X.Šaldy se jeho dílo stalo projevem "syntézy, konfrontujícím romantické myšlenky Gauguinovy se stavebnými ideami Cézennovými". Na výstavě zastoupený Obraz z většího cyklu (1902) je zpětně chápán jako jedno z prvých děl českého moderního umění, poimpresionistická barevná skladebnost Lédy s labutí (1908) došla už ve své době ocenění i u avantgardních malířů o generaci mladších.

Černé jezero

Závěr Preislerovy tvorby patří velkoformátovým, dekorativním nástěnným obrazům (při vší jejich kompoziční sugestivnosti nepomiňme ani náhled V.V.Štecha, jenž je nazval "formalisticky konstruovanými"), stejně jako množství studií a verzí několika zásadních obrazových témat, svědčících o neustálé autorově tvůrčí nespokojenosti až nevůli k definitivním verzím - nespokojenosti, jež jakoby se sama stala symbolickým rubem touhy předchozí doby a jejího vyznavačství Ideálu.

Závěr Preislerovy tvorby patřil dekorativním nástěnným obrazům

Jan Preisler, jenž byl spolu s Antonínem Slavíčkem vůdčí osobností umělecké generace přelomu století, sdílel spolu s ním a s dalšími vrstevníky typický osud: i on odešel v rozkvětu "čtyřicátnických" sil. Stačil ovšem vniknout do povahy dobových uměleckých tendencí natolik, aby jeho tvorbou dosáhlo naše umění evropské úrovně.

autor: Jaroslav Vanča
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.