Přijel, viděl a zvítězil. Režisér Desplechin představil na Febiofestu snímek Ismaelovy přízraky

21. březen 2018
03544135.jpeg

Režisér Arnaud Desplechin dorazil na Febiofest, uvedl tu retrospektivu svých filmů, představil svůj nový snímek Ismaelovy přízraky, navštívil pamětihodnosti našeho hlavního města a dostal Kristiána. Tedy cenu za celoživotní přínos kinematografii. Jeho program v Česku byl bohatý a naplněný do poslední chvilky. I o tom, a především o Ismaelových příznacích mluvil i v ranní vltavské Mozaice.

„Ten nápad mám v hlavě už dlouho. Konkrétně příběh režiséra, který vypráví o svém ztraceném bratrovi,“ popisuje Desplechin počátky svého filmového projektu. V téhle souvislosti ho lákal i špionážní film a současně film komediální. Všechny tyhle žánry nakonec ve snímku najdeme. Původně byl námět na tři řádky, postupně bobtnal. „Ve zkratce: sledujeme režiséra, který vymýšlí film o bráchovi, se kterým si nerozumí. Na mezery a chyby v jejich soužití se snaží dávat záplaty z vymyšlených světů. K tomu se po čase přidal příběh milostného trojúhelníku,“ vysvětluje dále, jak scénář postupně bobtnal. Hlavnímu hrdinovi, Ismaelovi, se po více než dvaceti letech vrátí manželka, prohlášená dávno za mrtvou. Převrátí život jak jemu, tak jeho nové přítelkyni.

V mém filmu vidíte asi tak pět různých krátkých filmů, které spolu různým způsobem souvisejí.
Arnaud Desplechin

Rozhodně přitom popírá, že by byl podobný protagonistovi snímku. Jediná podobnost je prý v tom, že je taky režisér. Hraje ho Mathieu Amalric, který k téhle postavě řekl: „Ismael je figura, na kterou si sami netroufneme. Naprosto ve všem přehání.“ Desplechin souhlasí: „Na polovinu jeho nápadů bych si netroufl ani pomyslet. Ismael třeba postřelí svého producenta. Ne, že by mě to nikdy nenapadlo, ale prostě to neudělám. Taky nikdy neuteču z placu. Ismael je mnohem impulzivnější, než bych si dovolil být já,“ usmívá se.

Část filmu, ta špionážní, a dost bizarní, se odehrává (a točila) v Praze. „Prahu miluji. Má výsadní postavení – je přesně mezi západní a východní kulturou. Projevuje se to v literatuře i architektuře. Když se řekne Praha, připadám si jako ve velkém románu. Přišlo mi vtipné zasadit sem jednu špionskou epizodu snímku,“ vyznává se Desplechin. Během svého pobytu v Praze navštívil mimo jiné Židovské město. Moc si tuhle věc přál, a povedlo se. Mimochodem – ve filmu Ismaelovy přízraky je několik židovských motivů, jedním z nich je třeba ne náhodou zvolené jméno hlavní postavy.

Čtěte takéJak si Gene Deitch kvůli pražské lásce neohlídal Oscara

Dalšími důležitými motivy snímku jsou stárnutí a uchopení možná poslední životní šance. „Našim hlavním hrdinům je kolem padesátky. Když tu šanci, která je potkala, nevyužijí, možná už budou mít navěky smůlu,“ říká k tomu Arnaud Desplechin. A Hippolyte Girardot, představitel postřeleného producenta, doplňuje: „Stárnutí je samozřejmě i naše osobní téma. Každý stárne, jde o to jak.“

Ismaelovy přízraky

Herecké obsazení Ismaelových přízraků je vůbec hvězdné: Marion Cotillardová, Charlotte Gainsbourgová, Louis Garrel, Mathieu Amalric, Alba Rohrwacherová, už zmíněný Hippolyte Girardot. Obzvláště účast Charlotte Gainsbourgové je pro režiséra splněný sen. Navíc se díky němu Gainsbourgová s Cotillardovou ocitly poprvé před kamerou spolu.

Čtěte takéKristián Hynek: Kameraman je u filmu nejdůležitější člověk

Ti, kteří film nestihli na Febiofestu, nemusí věšet hlavu. Díky společnosti Film Europe se dostává do celostátní kinodistribuce. Čeští diváci tak budou moct vidět další opus známého a oblíbeného režiséra. A Arnaud Desplechin sympatie z české strany vrací. Ač Francouz, má raději československou filmovou novou vlnu, než tu francouzskou. „Je mnohem propracovanější, a pro mě nezapomenutelná,“ vzdává držitel Kristiana hold českým filmařům.