Prezidentování po česku. Tož to ne! aneb Český prezident mezi ústavou a královským Hradem
Tomáš G. Masaryk původně nastavoval úřad prezidenta v samostatné republice podle americké tradice. Tam je ale dnes prezidentství samo o sobě hodně diskutované a vždy bylo, u nás se více než na úřad samotný a jeho význam hledí na konkrétního politika, který právě na Pražském hradě je.
Co čekáme od prezidenta a jak se toto očekávání vyvíjelo v běhu let? Co prvnímu úřadu v zemi dali nebo ubrali zakladatelé, co komunisti, co obnovovatelé a co mu dáváme dnes, když máme přímou volbu, která už ze své podstaty musí být rozdělující a ne sjednocující? Neklademe na přímo voleného prezidenta nároky, které nemohl unést ani prezident z vůle parlamentu? A neplete nás v tomto všem symbolika pražského Hradu, nemáme nakonec prezidenta za moudrého krále z pohádky?
Traduje se, že když T. G. Masaryk v prosinci 1918 překročil poprvé hranice samostatného mladého státu, ještě ve vlaku mu zástupci pražské vlády předložili návrh nové ústavy. Podíval se na prezidentské pravomoce a pravil: “Tož to ne!” Český prezident má od počátku vlastně jen omezené pravomoce, ale velký neformální vliv. A jak se ukazuje i v dobách přímé volby, také sama společnost spíše hledí hlavně na to, co všechno prezident mimo své ústavní pravomoce pro ni zařídí, dosáhne, dojedná.
Ranní úvaha Martina C. Putny: Masaryk mizející
7. března jsme oslavili výročí narození T. G. Masaryka. A to ještě v roce stého výročí vzniku republiky.
V historických Reflexích se dva dny po inauguraci současného prezidenta na prezidentování po česku podívá Martin Groman s Jaroslavem Šebkem z Historického ústavu AV ČR a Jakubem Doležalem, vedoucím archivu Kanceláře prezidenta republiky.
Ze svého úhlu pohledu na roli českého prezidenta kdysi i dnes nahlédnou také filozof Daniel Kroupa, literární historik Martin C. Putna a novinář Daniel Kaiser, autor dvoudílného životopisu Václava Havla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
