Prezidentování po česku. Tož to ne! aneb Český prezident mezi ústavou a královským Hradem

Co čekáme od prezidenta a jak se toto očekávání vyvíjelo v běhu let? Co prvnímu úřadu v zemi dali nebo ubrali zakladatelé, co komunisti, co obnovovatelé a co mu dáváme dnes, když máme přímou volbu, která už ze své podstaty musí být rozdělující a ne sjednocující? Neklademe na přímo voleného prezidenta nároky, které nemohl unést ani prezident z vůle parlamentu? A neplete nás v tomto všem symbolika pražského Hradu, nemáme nakonec prezidenta za moudrého krále z pohádky?

Prezident T. G. Masaryk se sokolským poselstvem v Tyršově domě|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Traduje se, že když T. G. Masaryk v prosinci 1918 překročil poprvé hranice samostatného mladého státu, ještě ve vlaku mu zástupci pražské vlády předložili návrh nové ústavy. Podíval se na prezidentské pravomoce a pravil: “Tož to ne!” Český prezident má od počátku vlastně jen omezené pravomoce, ale velký neformální vliv. A jak se ukazuje i v dobách přímé volby, také sama společnost spíše hledí hlavně na to, co všechno prezident mimo své ústavní pravomoce pro ni zařídí, dosáhne, dojedná.

Ranní úvaha Martina C. Putny: Masaryk mizející

• Upravit
• Smazat

7. března jsme oslavili výročí narození T. G. Masaryka. A to ještě v roce stého výročí vzniku republiky.

V historických Reflexích se dva dny po inauguraci současného prezidenta na prezidentování po česku podívá Martin Groman s Jaroslavem Šebkem z Historického ústavu AV ČR a Jakubem Doležalem, vedoucím archivu Kanceláře prezidenta republiky.

Jakub Doležal a Jaroslav Šebek |foto: Martin Groman

Ze svého úhlu pohledu na roli českého prezidenta kdysi i dnes nahlédnou také filozof Daniel Kroupa, literární historik Martin C. Putna a novinář Daniel Kaiser, autor dvoudílného životopisu Václava Havla.