Překročit hranice jazyků a reflektovat dějiny. Cenu Karla Čapka za rok 2022 obdržel Jaroslav Rudiš

Marná je cesta toho, kdo se neumí dívat skrz historii 

Jaroslav Rudiš je spisovatel, dramaturg, scenárista a novinář, ale i hudebník, tvůrce písňových textů, provozuje také literární kabaret. Do širokého povědomí vstoupil zfilmovanou trilogií komiksů Alois Nebel o výpravčím z malé stanice v Sudedech. „Téma železnice prostupuje celým Rudišovým dílem a má hlubší význam, než jsou samy vlaky. Nejvýrazněji se to projevuje v Rudišově nové knize Winterbergova poslední cesta, jejíž dva hrdinové tráví většinu děje a času ve vlacích.

Kniha Jaroslava Rudiše Winterbergova poslední cesta|foto:Jonáš Zbořil, Český rozhlas

V podání Winterberga jde o jakési zmeškané setkání s minulostí, která nikdy nebyla pro nás dostatečně přítomná, nikdo si ji nepamatuje, ale neustále do přítomného otiskuje své stopy. Winterberg jako by ztělesňoval svědectví o tom, co nám bytostně uniká. Je to drama, autorem velice důsledně vedené. Podle Winterberga, ´marná je cesta k žárovišti toho, kdo se neumí dívat skrz historii´,“ píše se v laudatiu poroty.

Hledání toho, co nás spojuje

„Když se mi ozvali z Pen Klubu, nemohl jsem tomu uvěřit. Velmi si toho ocenění vážím právě i v kontextu dalších oceněných jako Václav Havel, Gűnter Grass nebo Philip Roth,“ reagoval laureát.

Čtěte také

Práce v osamění mi nevyhovuje. Potřebuju si povídat s lidmi, nasávat historii i hysterii, říká spisovatel Jaroslav Rudiš

Cenu Karla Čapka založilo v roce 1994 České centrum Mezinárodního PEN klubu a Společnost přátel PEN klubu. Je určená pro autory, „kteří nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“ a uděluje se vždy v sudém roce. „U mě to souvisí s cestami vlakem, tedy nejen s cestami vlakem z Berlína do Sarajeva v mém románu Winterbergova poslední cesta, ale i s hledáním dějin Střední Evropy a hledáním něčeho, co nás spíš spojuje, než rozděluje,“ řekl Jaroslav Rudiš k tématu výše nastíněných hodnot ve svém díle.

A dodal: „U Karla Čapka mě inspirují jeho divadelní hry, Hovory s T. G. M, nebo cestopisy. Zatímco jsem psal knížku o cestách vlakem, která vyšla německy a za dva roky vyjde i česky, pročítal jsem Čapkovy Anglické a Italské listy. Skvěle se to čte, je to vtipné, ale taky velmi politické. V Italských listech popisuje i nástup fašismu ve dvacátých letech minulého století. A zároveň cestuje vlakem, což je mi velmi blízké. A vyznává se tam třeba z lásky k lůžkovým vozům.“