Překročit hranice jazyků a reflektovat dějiny. Cenu Karla Čapka za rok 2022 obdržel Jaroslav Rudiš
Cenu Karla Čapka za letošní rok obdržel v pražském Divadle Archa spisovatel Jaroslav Rudiš. Ocenění udílí České centrum Mezinárodního PEN klubu, jehož porota uvedla, že Rudišovo literární dílo je hluboce založené, má mnohé kulturní přesahy a jeho živým symbolem je železnice překračující hranice jazyků a krajů a utvářející lidské společenství a dějiny.
Marná je cesta toho, kdo se neumí dívat skrz historii
Jaroslav Rudiš je spisovatel, dramaturg, scenárista a novinář, ale i hudebník, tvůrce písňových textů, provozuje také literární kabaret. Do širokého povědomí vstoupil zfilmovanou trilogií komiksů Alois Nebel o výpravčím z malé stanice v Sudedech. „Téma železnice prostupuje celým Rudišovým dílem a má hlubší význam, než jsou samy vlaky. Nejvýrazněji se to projevuje v Rudišově nové knize Winterbergova poslední cesta, jejíž dva hrdinové tráví většinu děje a času ve vlacích.
V podání Winterberga jde o jakési zmeškané setkání s minulostí, která nikdy nebyla pro nás dostatečně přítomná, nikdo si ji nepamatuje, ale neustále do přítomného otiskuje své stopy. Winterberg jako by ztělesňoval svědectví o tom, co nám bytostně uniká. Je to drama, autorem velice důsledně vedené. Podle Winterberga, ´marná je cesta k žárovišti toho, kdo se neumí dívat skrz historii´,“ píše se v laudatiu poroty.
Hledání toho, co nás spojuje
„Když se mi ozvali z Pen Klubu, nemohl jsem tomu uvěřit. Velmi si toho ocenění vážím právě i v kontextu dalších oceněných jako Václav Havel, Gűnter Grass nebo Philip Roth,“ reagoval laureát.
Čtěte také
Cenu Karla Čapka založilo v roce 1994 České centrum Mezinárodního PEN klubu a Společnost přátel PEN klubu. Je určená pro autory, „kteří nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“ a uděluje se vždy v sudém roce. „U mě to souvisí s cestami vlakem, tedy nejen s cestami vlakem z Berlína do Sarajeva v mém románu Winterbergova poslední cesta, ale i s hledáním dějin Střední Evropy a hledáním něčeho, co nás spíš spojuje, než rozděluje,“ řekl Jaroslav Rudiš k tématu výše nastíněných hodnot ve svém díle.
A dodal: „U Karla Čapka mě inspirují jeho divadelní hry, Hovory s T. G. M, nebo cestopisy. Zatímco jsem psal knížku o cestách vlakem, která vyšla německy a za dva roky vyjde i česky, pročítal jsem Čapkovy Anglické a Italské listy. Skvěle se to čte, je to vtipné, ale taky velmi politické. V Italských listech popisuje i nástup fašismu ve dvacátých letech minulého století. A zároveň cestuje vlakem, což je mi velmi blízké. A vyznává se tam třeba z lásky k lůžkovým vozům.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
