Představení Jezero v pražském Rubínu je iniciační cestou tlustým fixem narýsovanou

31. leden 2020

Pražské A studio Rubín připravilo dramatizaci úspěšného románu Jezero od Biancy Bellové. Kniha oceněná prestižní domácí cenou Magnesia Litera, získala take Cenu Evropské unie za literaturu. Divadelní adaptace se ujalo divadlo Kolonie v režii Lucie Ferenzové.

Divadlo Kolonie se zabývá především autorskými texty a často přesahuje do performativních žánrů.

Představení Jezero představuje jejich první větší adaptaci a cesta k výslednému představení byla dlouhá. Autorka románu Bianca Bellová až do premiéry netušila, co se bude dít. „Pro mě bylo zajímavé sledovat, jak v představení vykrystalizoval jako ústřední postava Nami. Jak byl nevinný, ačkoli vulgarismů má v replikách i víc, než jsem jich v knize napsala. Nevinné dítě, které prochází nemilosrdným světem,“ bilancuje ve vysílání ArtCafé spisovatelka. „Jsem ráda, že Kolonie šla do hloubky.“

Kolektivní práce

Když jsem knihu přečetla, měla jsem pocit, že je pro jeviště jako stvořená,“ prozrazuje herečka Anita Krausová, která nápad realizovat Jezero jako představení iniciovala. Dále už byla práce na Jezeře kolektivní záležitostí.

Čtěte také

S Lucií jsme věděly, jaká témata nás zajímajjí, a na mě byla spíše taková rešerše, sledovat linku hlavní postavy a zkustit materiál, který pak Lucie vypreparovala a udělala z toho kostru,“ říká. „Zajímavá byla konfrontace mezi námi všemi, protože jsme knihu všichni četli a měli na ni svůj vlastní názor. Osobně jsem zažívala vnitřní spory, kdy jsem si říkala: Nene, tak to není. A pak jsem se k tomu musela vracet a říkat si, že by to tak přece jen být mohlo. Téma jsem si tak vnitřně usurpovala a nebylo lehké se znovu otevřít a přijmout, že všichni zúčastnění mohou mít pravdu.

Představení Jezero jakožto iniciační cesta

Snažili jsme se zůstat věrni knize. Repliky z ní vycházejí, ale také se dále volně rozvíjí během repríz,“ dodává režisérka.

Čtěte také

„Tématem pro mě byla určitá iniciační cesta hlavního hrdiny Namiho, který poznává archetypální a pro něj důležité postavy. Zajímala mě jeho touha vymanit se,“ prozrazuje hlavní téma Jezera Ferenzová. Představitel postavy Namiho Vojtěch Hrabák přistupuje ke ztvárnění rolí velmi do hloubky. „Postavy spojuji se sebou. U Namiho mě zajímala samota, a to, jak se s ní hezky vypořádá. Jemu se stanou ošklivé věci, ale vždy jde dál,“ říká.

Postavy jsou nakreslené tlustým fixem

Kromě Krausové a Hrabáka v inscenaci Jezero hrají také Jakub Gottwald a Jiří Štrébl, přičemž oba ztvárňují hned několik rolí.

Gottwald, který herecky v inscenaci září, prohlásil s nadsázkou o složitosti hereckého úkolu přeskakovat z role do role během jediného představení: „Postavy v příběhu v té naší interpretaci jsou tak silné až vyhraněné, jako by byly nakreslené nějakým tlustým fixem, takže člověk ví, v které postavě se zrovna nachází.“ Stejně tak i Krausová během představení musí rychle měnit výrazové prostředky. „Stačí jeden velký znak, který je pro postavu signifikantní. Hledat ten znak stojí samozřejmě hodně rozčilování v mém případě, ale je to napínavé,“ uzavírá herečka.

Spustit audio

Související