Před 160 lety se narodil Alfons Mucha. Z pařížské ulice dokázal udělat výstavní síň, říká kunsthistorička

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alfons Mucha v rozhlasovém studiu (1932)
0:00
/
0:00

Před 160 lety se v Ivančicích nedaleko Brna narodil Alfons Mucha. Studoval nejprve v Mnichově a následně v Paříži, kde působil dlouhodobě a vypracoval se v jednoho z hlavních představitelů Art nouveau.

„Podílel se na vytvoření stylu doby. Bylo to něco, co pronikalo každodennost tehdejšího moderního člověka,“ říká kunsthistorička Marie Rakušanová z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Mucha se v 90. letech v Paříži seznámil s divadelní herečkou Sarah Bernhardtovou, pro niž vytvořil několik ikonických plakátů. „Poté se o něj začala zajímat celá kulturní Paříž, sběratelé i podnikatelé, a když v roce 1900 začala světová výstava, byl Mucha všudypřítomný,“ dodává.

Paříž tehdy byla plná plakátů. Ale on dokázal vytvořit plakát, který – ač nebyl zvlášť barevně výrazný – oslovil publikum. Byl zkrátka jiný a z pařížské ulice udělal výstavní síň.
Marie Rakušanová

Z Francie se Mucha přesunul do Spojených států, což bylo pro jeho další kariéru zcela zásadní. V Chicagu se seznámil s mecenášem Charlesem Cranem, který jakožto velký příznivec panslovanství v následujících letech financoval vytvoření Slovanské epopeje, jež začala vznikat v roce 1912 na zámku Zbiroh.

Slované v pravlasti

Zatímco v mládí byl Mucha průkopníkem nových postupů, Epopej je konzervativní dílo. „Na obrazu Slované v pravlasti ještě zajímavě rezonuje secesně-symbolistní názor, ale už v té době ztrácí kontakt s dobou a tím uměleckým tvůrčím kvasem,“ upozorňuje Rakušanová.

„Ve 20. letech už některé části toho cyklu sklouzly k historismu, velice zkostnatělému stylu, který byl charakteristický pro velké historické malby 19. století. Umělec, který v Paříži držel prst na tepu doby, byl najednou kritizovaný za svou zpozdilost a anachronismus,“ doplňuje.

Dlouhá léta se vedou spory o to, kde má být Epopej trvale vystavena. Mucha i Crane se shodli na tom, že hotový cyklus bude darován Praze – město ale nikdy neurčilo vhodné výstavní prostory.

„Moravský Krumlov se v druhé polovině 20. století zasloužil o to, že Epopej mohla být vystavena, zůstala ale v majetku Galerie hlavního města Prahy a můžu dosvědčit, že měla velkou snahu se o ni postarat. Přetrvává ale problém s tím prostorem,“ uzavírá někdejší kurátorka nejslavnějšího Muchova díla.