Pracuji s fakty, ale ta nic neřeší. Svět musí podstoupit proměnu, říká Martin Trabalík. Jeden svět uvádí jeho dokument o požárech v pralese

21. březen 2022

Ačkoliv občas spolupracuje s reportážní platformou Voxpot, říká, že blíž než k reportáži má k dokumentu. Zaznamenává v něm nejčastěji dění v místech, kde se aktuálně děje bezpráví. Nedávno se vrátil z Ukrajiny a rád by taky natočil snímek o autistických dětech a jejích okolí. Aktuálně ovšem festival Jeden svět uvádí jeho dokument o požárech v Bolívii. Hostem Markéty Kaňkové byl Martin Trabalík.

Vysokoškolský profesor a jeho student, pekař anebo opravář praček – ti všichni se přidali k dobrovolným hasičům hasícím ohně v bolivijských pralesích. I v oblasti, která se s lesními požáry setkává pravidelně každý rok, je někteří lidé zakládají naschvál. Důvod je jednoduchý: přijít relativně lehkým způsobem k orné půdě. Někdy hasičům s likvidací obřích ohňů pomůže období dešťů, v horkém roce 2019 se ale kapky opozdily. Mezi dobrovolnými hasiči tehdy natáčel Martin Trabalík, jehož film Incendios získal později cenu na přehlídce v La Paz. Letos jej promítá i lidskoprávní festival Jeden svět.

Reportáž Martina Trabalíka z Ukrajiny

O cestách, které Martina Trabalíka do Bolívie zavedly, mluvil detailně ve Vizitce, kam dorazil po týdenní reportážní práci na Ukrajině. V minulosti ale točil také v utečeneckém táboře v Řecku nebo v Afghánistánu a zaznamenal taky utrpení etnické minority Rohingů, která z Myanmaru před masovým vražděním utíkala do Bangladéše. Spolupracuje s mladou novinářskou platformou Voxpot, jež analyticky a se zkušeností na vlastní kůži zpravuje o dění v zahraničí. „Bezpráví dnes můžeme potkat na každém kroku, já se spíš snažím zaměřit na okamžiky, na které mi přijde důležité reagovat v ten daný moment,” vysvětluje.

Chce to trpělivost

V civilní profesi působí jako asistent lidí s autismem a rád by o nich a jejich rodičích natočil dokument; žádost o grant už má podanou. Začátek jeho spolupráce s Národním ústavem pro autismus se datuje zhruba do doby před deseti lety, kdy se vrátil z cest a toužil po smysluplné práci v některé z neziskovek. Péče o lidi s poruchami autistického spektra mu ukazuje, jak důležité je starat se o nejslabší články společnosti, zároveň je to pro něj ovšem velký test osobnosti. „Chce to trpělivost, otevřenost a taky schopnost přijímat věci, které vám nejsou příjemné. Někdy je to doslova bojová linie.”

Čtěte také

Zároveň jde o práci vyčerpávající podobně jako dlouhodobé dokumentování utrpení v cizích zemích. „Cítím se unavený, možná, že je čas jít zase dál,” přemítá Martin Trabalík. „Rád bych taky zkusil nějakou autorskou hranou tvorbu a zlepšil se v práci s kamerou a režií. V plánu mám film o experimentech s rozšířenými stavy vědomí, představuju si to jako sociální drama,” vypočítává.

Martin Trabalík žije život bohatý na hraniční zážitky, i proto stále častěji přemýšlí o potřebě jejich kompenzace. Ačkoliv ve svých dokumentech a reportážích primárně pracuje s fakty, má pocit, že jen to problémy světa nevyřeší. Stále častěji tak přemýšlí nad možnostmi spirituality. „Skončil covid, začala válka, do toho všudypřítomná klimatická krize. Jakákoliv lidská aktivita tyto problémy spíš prohlubuje, než že by je řešila, a tak si říkám, že pokud chce lidstvo přežít, bude muset absolvovat proměnu. Skrz fakta rovnováhu nenajdeme, řešení vidím v duchovním pojetí světa. Lidi si musí uvědomit, že jsou jeho součástí, a pokud nedojde ke smíření, nastane konflikt.”

Spustit audio

Související