Povídky současných českých spisovatelů do Zakázaného léta na Vltavě

Petr Šmíd: Zakázané léto

Snové dobrodružství na Půlnočním ostrově Magdalenu vzdaluje neutěšené přítomnosti. Zesláblá bojem s neznámou nemocí leží v šedivém nemocničním pokoji. Za oknem je sluncem rozpálená Praha. Život tam venku běží nemilosrdně dál, zatímco Magdalena se k oknu nesmí ani přiblížit…

Jméno básníka a prozaika Petra Šmída (1985) je na české literární scéně poměrně nové, ale už teď těžko přehlédnutelné. Vystudovaný historik se zaměřením na sociální dějiny raného novověku, ale také náš bývalý rozhlasový kolega, knižně debutoval souborem krátkých próz Nautický úsvit (2022). K širšímu čtenářskému okruhu ale směřoval až jeho další titul Dějiny světa (2023), ze kterého jsme ve vltavské Povídce představili v loňském roce několik ukázek. Od té doby autor stihl vydat novely Pomezí (2024), Středomoří (2024) soubor povídek Brazilské fotbalové legendy (2024) a básnickou sbírku Barchoviny (2024).

Pavla Horáková: O vyrúbaných

Jsou věci, o kterých se nemluví. S nikým. Různé ostudy, křivdy, lechtivá tajemství. Ale tohle je jiné. Prastará lidová pověst z moravského Slovácka nedává lidem spát. Z toho příběhu dodnes mrazí. Vyrúbaní – jak zlověstně to zapovězené slovo zní…

Povídka úspěšné české prozaičky, překladatelky a autorky řady rozhlasových pořadů. V roce 2019 jí byla za román Teorie podivnosti udělena cena Magnesia Litera za prózu. Pavla Horáková (1974) vystudovala překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě Karlově, a k tomu ještě serbistiku. Už od devadesátých let překládá z angličtiny a srbštiny autory jako Kurt Vonnegut nebo Tama Janowitz (za její Otroky New Yorku obdržela Tvůrčí odměnu Obce překladatelů). Autorsky debutovala v roce 2010 detektivním románem pro mladé čtenáře Tajemství Hrobaříků.

Marek Šindelka: Pandořina skříňka

Vzpomínka na jedno dávné léto v dětství. Ta opuštěná vila u potoka, která stála ve zplanělé, černým bezem a kopřivami zarostlé zahradě, se k nedovolené návštěvě přímo nabízela. Říkalo se jí Kočičí dům. To, co ale kluci objevili uvnitř, nikdo z nich nečekal...

Marek Šindelka (1984) je jedním z nejtalentovanějších českých autorů mladé generace. Studoval kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2008 publikovalo nakladatelství Pistorius & Olšanská jeho knihu Chyba, která byla později adaptována stejnojmenným komiksem Vojtěcha Maška. Za knihu Strychnin a jiné básně byl Marek Šindelka nominován na Cenu Jiřího Ortena, jejímž laureátem se stal v roce 2006. V roce 2012 získal cenu Magnesia litera za úspěšný soubor povídek Zůstaňte s námi. Šindelkovo dílo bylo přeloženo do nizozemštiny a maďarštiny. Publikoval například v časopisech Souvislosti, A2 a Host.

Jana Šrámková: Vlak divů

Pro partu dětí ze sídliště na periferii je odstavený vagon splněný sen. Nabízí všechno, co jim svět upíral. Je to místo pro skrytá dobrodružství. Nikdo cizí sem nevidí. Místo, kde poznávají sebe sama i jeden druhého…

Spisovatelka a scenáristka Jana Šrámková (1982) je absolventka Evangelikálního teologického semináře a Literární akademie. V roce 2008 debutovala novelou Hruškadóttir, za kterou získala Cenu Jiřího Ortena. V posledních letech se věnuje převážně tvorbě pro děti, za knihu Fánek Hvězdoplavec získala Magnesii Literu a za komiks Matylda a Růžovej vlk cenu Muriel. Spolupracuje s Českým rozhlasem Plus a časopisy Respekt a A2. Prozatím poslední knižní novinkou je experimentální román ze současnosti Byt (2024), který napsala společně s Janem Němcem.

Klára Vlasáková: Kočka

Evin muž má v pětasedmdesáti problém s příliš rychlými eskalátory i s nástupem do tramvají a těší se na pomalejší život ve vesnici za Prahou. Eva se však s Prahou loučí těžko. Musí však v Praze zanechat i veškeré naděje? Ve své povídce Kočka, která vznikla speciálně pro Vltavu, spisovatelka, scenáristka a publicistka Klára Vlasáková uvažuje nad tím, zda není naše vnitřní svoboda podstatnější než svoboda, kterou nám poskytuje místo, v němž žijeme. A ptá se, zda vůbec existují příhodné chvíle pro tvorbu. Jestliže s ní totiž, z obav z nedokonalého výsledku, otálíme, může nám velmi snadno utéct mrštně jako kočka...

Klára Vlasáková, narozená v roce 1990 v Českých Budějovicích, dělí svůj čas mezi beletrii, scenáristiku a žurnalistiku. Pracuje jako dramaturgyně v České televizi, přispívá do pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty, své články publikuje v internetovém deníku A2larm, na webu Heroin či v Salonu Práva. Za podcastový seriál, psychologický thriller Neklid získala 3. místo na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Grand Prix Nova. Vytvořila scénář k mysterióznímu sci-fi dramatu Běžná selhání, který měl premiéru v říjnu loňského roku. Jejím knižním debutem je dystopický a společensko-kritický román Praskliny, který byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Píše povídky a je rovněž autorkou scénáře ke komiksu Spiritistky. Prozatím poslední její vydanou knihou je román Těla (2023).