Povídky Hany Lundiakové, Magdaleny Platzové, Romana Szpuka a dalších současných českých spisovatelů
Dávné tajemství ukryté za dveřmi domku ve staré klášterní zahradě, vzpomínka na milého kluka ze sousedství, jehož otcem byl protektorátní ministr školství Emanuel Moravec, nebo autobiografická básnická próza ze Šumavy. Příběhy ze současnosti i z nedávné minulosti, příběhy tajemné i všednodenní. Zaposlouchejte se do povídek pětice současných českých prozaiků, online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Vilém Dubnička
Režie: Jakub Doubrava
Premiréra: 2. 6. 2025
Lukáš Vavrečka: Na mladý časy
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Vilém Dubnička
Režie: Jakub Doubrava
Premiréra: 3. 6. 2025
Roman Szpuk: V kapli se svítí
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Vladimír Hauser
Režie: Radim Nejedlý
Premiréra: 4. 6. 2025
Magdaléna Platzová: Momik
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Apolena Veldová
Režie: Jakub Doubrava
Premiréra: 5. 6. 2025
Břetislav Ditrych: Fanda, sběratel
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Vladimír Hauser
Režie: Radim Nejedlý
Premiréra: 6. 6. 2025
Hana Lundiaková: Rudé dveře
Každý má svou pravdu. A kde je ta jeho? Vrací se na pár propršených srpnových dní do rodného městečka ztraceného v česko-polském pohraničí. Prochází známá místa, vzpomíná. Klášterní ulička, zahrada za vysokou zdí. Pravda se skrývá za dveřmi domku s červeně natřenými dveřmi.
Povídka z nové knihy Hany Lundiakové Planetky (2024). „Každý z nás je součástí galaxie, kde se vše točí kolem věčného zdroje světla. Jako planetky putujeme po svých vlastních trajektoriích, navzájem si tolik blízcí, a přece neznámí,“ říká k příběhům z nové sbírky. Povídku Rudé dveře situovala do Broumova, svého rodiště.
Hana Lundiaková (1978) je spisovatelka, překladatelka a písničkářka vystupující pod jménem Stinka. Planetky jsou její šestou knihou. Vedle textů dosud nevydaných jsou zde povídky už publikované časopisecky nebo na Vltavě (Holota, Čudočka) a také několik textů z autorčina knižního debutu Vrhout (2010).
Lukáš Vavrečka: Na mladý časy
Ještě za studií jezdil na tuhle chalupu, co patřívala jeho prarodičům, pařit s kamarády a tahat se s holkama. To už ale bude nějaký ten pátek. Teď vedle něj v autě sedí devatenáctiletá Zuzana a jemu se trochu klepou kolena.
Dosud pouze časopisecky publikovaná povídka spisovatele a publicisty Lukáše Vavrečky (1987), který v současnosti žije v Pardubicích, kde přednáší na tamní filozofické fakultě na katedře literární kultury a slavistiky.
Za román Meziměsta byl Lukáš Vavrečka v roce 2025 nominován na cenu Litera za fantastiku. V řadě Hororových povídek stanice Vltava v loňském roce uvedla jeho prózu Kousáček.
Roman Szpuk: V kapli se svítí
Závan větru zaševelí v listí buku Bachův chorál Befiehl du deine Wege. Přichází bouřka. Ranní louka je plná soumračníků. Prší. Setkání s pastýřskou ovcí Monikou. Stromy se zmítají v poryvech větru. Brouzdání soutokem Volyňky a Arnoštského potoka. Exkurze zvláštní školy z Volyně na Churáňove. Probuzení na zarůstající pasece poblíž Hrbu. Nad Drozdím Dvorem světoběžník a někdejší pošťák Jirka pase kozy… Autobiografická mozaika básní v próze z knihy Chraplavé chorálky.
Toulání šumavskou krajinou (nejraději za deště a burácení hromů) přináší Romanu Szpukovi (1960) mnoho pozoruhodných setkání, s přírodou i lidmi, kteří v těchto končinách žijí. Jazykem básníka pak tyto prchavé okamžiky zaznamenává. Dívá se, naslouchá a snaží se porozumět.
Magdaléna Platzová: Momik
Teta na něj vzpomíná jako na milého kluka ze sousedství. Nejmenoval se vlastně Momik, ale Emanuel. A jeho otcem byl protektorátní ministr školství Emanuel Moravec. Autorka rozplétá Momikův příběh, který se dotýká i její rodiny. Moravcovi bydleli ve vile ve Velvarské ulici v Dejvicích hned vedle jejich domu a Momik si hrával s její tetou Hanou. Podle jejích vzpomínek autorka zasutý příběh z války vypráví.
Spisovatelka, dramatička a novinářka Magdaléna Platzová (1972) je dcerou spisovatelky Edy Kriseové a dokumentaristy Josefa Platze. Vystudovala filozofii na FF UK. Hrála v česko-francouzském Divadle na voru. Jako novinářka působila v Literárních novinách a v Respektu. Je autorkou několika románů, tří divadelních her, dvou povídkových sbírek a knížky pro děti. Žije v Lyonu.
Břetislav Ditrych: Fanda, sběratel
Žije sám v posledním baráku pod kopcem. Je elektrikář, ale hlavně je to sběratel. Věcí, co už jiný lidi nechtějí. To je Fanda. Vozí si ty věci domů na dvůr a pak je zpracovává anebo také ne. Hrabalovský portrét stárnoucího muže z pohledu jeho bratra „Pražáka“, který za ním občas jezdí do jejich rodného domu na návštěvu.
Povídka Břetislava Ditrycha z knížky Volná sestava (2024). Šestnáct povídkových portrétů, obyčejných i neobyčejných životních osudů doprovází v knižním vydání fotografie Jindřicha Štreita.
Básník, autor literatury faktu a publicista Břetislav Ditrych (1942) je rodák z Polabí. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou a větší část života pracoval v projektovém ústavu. Jako publicista rád připomíná významné postavy naší historie, kultury a aviatiky.
V roce 2022 uvedla Vltava BáSnění Břetislava Ditrycha a v roce 2011 představila v cyklu Svět poezie jeho poemu Jiná Šumava.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.