Potlach na Vltavě
U Mravenční skály dva trampové stáli, že neměli lepší práci, na kytary hráli… ...tak začíná Trampská dumka, jeden z tzv. trampských kupletů z 20. let, komických písniček, kterými se první čeští trampové strefovali do svých nepřátel - paďourů, mastňáků nebo četníků.Kam se za víc jak 90. let posunul typický český fenomén, tramping? Jak vypadaly první osady zakládané mezi válkami na Sázavě, Vltavě nebo Berounce a čím tahle místa žijí dnes? A jak se vůbec pozná správný tramp - musí mít jehličí, usárnu a cancák? Odpovědi přinese úterní Čajovna 31. srpna, ve které se budeme bavit jen a jen o trampingu a letošnímu létu tak stylově řekneme sbohem…
Nejsou to jen liščí ohony připnuté na klobouky, Stánky, podivná hantýrka a lahváče k tomu, ale i dlouhá tradice specifického životního stylu, ze které dodnes zůstaly vkusné, jednoduché sruby na nádherných místech, původní trampské písně nebo sportovní klání ve volejbalu a nohejbalu, typických disciplínách, pěstovaných v trampských osadách už od meziválečných let.
V Čajovně si připomene jednak historii československého trampingu. Mluvit budeme o počátečním nadšení, ale i o regulacích, které měly divoké trampy držet v patřičných mezích. Například od roku 1931 platila nějaký čas tzv. Kubátova vyhláška, zakazující společné táboření osob opačného pohlaví…I tu jistě zmíní sportovní historik Marek Waic.
Čím žijí osady dnes? Scházejí se u potlachů jen šedivějící starci nebo tramping láká i mladší generaci? Ptát se budeme „ministra kultury“ z posázavské osady Club Údolí ticha Tomáše Tichého.
Tramping a jeho typický kolorit může zjevně i umělecky inspirovat…Osady objížděl a chlapíky v maskáčích na svých obrazech zachytil Vojtěch Horálek, okolo trampingu se točí celá jeho letošní diplomová práce na pražské AVU.
Kromě rozhovorů zazní i skladby, které se okolo ohňů hráli už před pěknými desítkami let, v dobách, kdy kousek za městem vládla divočina a mezi křovím nesměle vykukovaly první osadní totemy… Čajovnu připravila a moderuje Jarka Haladová.
Použité fotografie procházejí ze stránek www.svatojanske-proudy.cz.
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
