Poslední kapitoly života Petra Ginze

Jeho útlý deníček z posledních měsíců, které mu bylo ještě dopřáno strávit s rodinou, obsahuje záznamy běžných denních událostí i mimořádných zážitků. Vnímavý chlapec popisuje prudce se zhoršující postavení Židů v protektorátu, postupnou likvidaci základních podmínek, jež člověk potřebuje k životu, síť zákazů a nařízení, vrcholící odsunem do Terezína a pak na východ - do vyhlazovacích táborů. Z bytů mizeli sousedé, odcházeli příbuzní, přátelé, spolužáci. Pro Petra, jako dítě ze smíšené rodiny, přišlo povolávací nařízení ve chvíli, kdy dovršil svůj čtrnáctý rok. Do té doby se snažil žít pokud možno "normálně", chodil do školy, četl knihy, pracoval v dílně na opravu psacích strojů, prožíval všední i sváteční dny s rodiči a sestrou. Z Terezína vedla jeho cesta do Osvětimi a odtud v šestnácti letech na smrt.

Petr Ginz byl výrazný, všestranně nadaný chlapec, možná by z něj vyrostl literát či malíř. Kreslil a zabýval se grafikou (i do Terezína si vzal linoleum a rytecké nožíky), napsal několik krátkých románů, byl vůdčí osobností lágrového časopisu Vedem, který vydávala mládež v Terezíně. Holocaust přerval desetitisíce podobných dětských životů, které tragicky skončily v plynových komorách - nacisti zavraždili půldruhého milionu židovských dětí.

"Měsíční krajina" Petra Ginze|foto: www.holocaust.cz

Ten Petrův je však naléhavě konkrétní, vešel ve známost teprve nedávno a působí o to aktuálněji a jímavěji: Kresbu Petra Ginze Měsíční krajina, vzniklou patrně z verneovské inspirace (tohoto spisovatele dle svědectví své sestry rád četl), vzal s sebou do vesmíru izraelský člen posádky raketoplánu Columbia Ilan Ramon. Kosmonaut výzkumný let nepřežil, zahynul spolu s ostatními těsně před přistáním. Petrův obrázek pak publikovala média po celém světě a z pražských Modřan se přihlásil člověk, který našel jeho deník.

Zápisky se tak dostaly na veřejnost po více než šedesáti letech. Pod názvem Deník mého bratra (nakladatelství Trigon) se o vydání zasloužila sestra Eva (Chava Pressburger), která text doplnila komentářem, náčrtem příběhu své rodiny a vzpomínkami na Petra. Zařadila i další bratrovy literární práce a obrázky, které po něm zůstaly. Petrův deník je působivé čtení, i po letech nepřestává být obžalobou za všechny ostatní zmarněné osudy.