Poslechněte si Fallovu Císařovnu, operetu, jejíž veselé zpěvy pomáhaly v tíži války

2. květen 2017
Portrét Marie Terezie od Gabriella Mattei.

Válečné operety vznikaly v Rakousko-Uhersku a Německu v letech 1914–18, v době vražedných událostí na frontách. Divadla se tím snažila lidem poskytnout chvilky oddechu, zapomnění, zábavy, ale i vlasteneckého povzbuzení. Stejné motivy daly vzniknout i operetě Die Kaiserin (Císařovna) z pera Leo Falla. Historickou nahrávku z roku 1953 vysíláme v sobotu 6. května 2017 ve 20 hodin.

Císařovna Leo Falla je z řady operet, které příběhem zasazeným do prostředí rokokové Vídně 18. století ovlivnil předválečný úspěch opery Richarda Strausse Růžový kavalír, a které se snažily na tuto „hudební komedii s námětem z období tereziánského rokoka a s geniální stylizací vídeňského valčíku" navázat. Co však mělo úspěch u divadelního publika v poklidném roce 1911, především díky hudbě Richarda Strausse, nemělo o pouhé čtyři roky později, v době válečného běsnění, už příliš velkou šanci, byť třeba i s líbivou a nápaditou hudbou Leo Falla.

Detaily ze života Marie Terezie v libretu upravili cenzoři

Předlohou k Fallově operetě byla divadelní veselohra z roku 1903 Maria Theresia z pera rakouského novináře, herce a spisovatele Franze von Schönthana, kterou do podoby operetního libreta převedli Julius Brammer a Alfred Grünwald. Premiéra Die Kaiserin se konala 16. října 1915 v berlínském divadle Metropol a s tehdejší slavnou operetní divou Fritzi Massary v titulní úloze. U publika však opereta nezaznamenala výraznějšího ohlasu. Čtvrt roku po berlínské premiéře, 1. února 1916, uvedlo Fallovu Císařovnu vídeňské Carlovo divadlo, ovšem až po zásahu cenzury, které se nelíbily některé znevažující detaily z císařovnina života, a pod změněným názvem Fürstenliebe (Královská láska); ale opět rovněž s minimálním ohlasem.

Opereta vyvolává aplaus i dnes

V českých zemích byly operety Leo Falla velmi dobře známé zásluhou velkých divadel v Brně a v Praze. K významné „pražské operetní scéně" patřilo od roku 1908 Městské divadlo na Královských Vinohradech a také zčásti i Nové německé divadlo. To vedle klasického operního a činoherního repertoáru mělo ve své dramaturgii i operetu a dlužno podotknout, viděno z dnešního pohledu, že lze onu repertoárovou pestrost, kterou ve své slavné éře v letech 1888–1938 divadlo nabízelo, jenom závidět... V průběhu let 1908–32 bylo v pražském Novém německém divadle uvedeno celkem 15 Fallových operet, z nichž některé se dočkaly i několika nastudování. Shodou okolností posledním Fallovým kusem, který tu byl 29. května 1932 uveden v premiéře, byla – Die Kaiserin (Císařovna). Vídeň se premiéry původní verze Fallovy Die Kaiserin dočkala až v dubnu 1936 v Měšťanském divadle. O tom, že je Fallova Císařovna životaschopnou operetou i v současné době, se mohli diváci přesvědčit v létě roku 2014, kdy v rámci pravidelného Lehárova festivalu v Bad Ischlu byla opereta nově nastudována, s velkým úspěchem provedena a rovněž byla vydána na kompaktních discích.

Leo Fall a stříbrný věk klasické vídeňské operety

Leo Fall patří ke generaci skladatelů pozdního období klasické vídeňské operety, jejího „stříbrného věku", který se časově více méně shoduje s dobou pozdního novoromonatismu a impresionismu a také počátků moderny; v té době vznikala vrcholná díla Gustava Mahlera, Richarda Strausse, Josefa Suka, ale i první odvážné kompozice Arnolda Schönberga, Albana Berga, Igora Stravinského atd. V evropských společenských a kulturních dějinách bývá toto období let cca 1895–1914 označováno termínem Belle epoque, Jugendstil či secese.
Fallovými současníky – a na poli operety jeho úspěšnými konkurenty – byli Franz Lehár, Oskar Nedbal, Emmerich Kálmán, Robert Stolz, Oscar Straus nebo Paul Lincke, Paul Abraham a mnozí další. Tedy generace skladatelů, do jejichž umělecké tvorby a životů, podobně jako do celé tehdejší společnosti, v létě roku 1914 vtrhla zcela neočekávaně první světová válka a na jejímž konci o čtyři roky později ze světa včerejška, k němuž náležela i klasická vídeňská opereta „věku zlatého a stříbrného", už nezbylo zhola nic...

Pokusil se o komickou operu, ale vrátil se zpět k operetám

Po první světové válce, kdy se zásadně začaly proměňovat estetické požadavky hudebního divadla 20. let 20. století, začaly klasickou vídeňskou operetu vytlačovat nové hudebně-revuální formy. Nejeden skladatel světa včerejška operetu opustil. Výjimkou nebyl ani Leo Fall, který se na prahu dvacátých let pokusil o komickou operu. Její neúspěch přivedl Falla nazpět k žánru, který mu byl nejvlastnější, k operetě. V posledních pěti letech života vytvořil šest operet, z nichž posledního velkého úspěchu srovnatelného s předválečnou slávou, dosáhla roku 1922 v Berlíně a následujícího roku ve Vídni uvedená opereta Madame Pompadour. O necelé dva roky později, v září roku 1925, Leo Fall ve dvaapadesáti náhle umírá.

Operetu Císařovna vysíláme v sobotu 6. května 2017 ve 20 hodin.

Leo Fall: Die Kaiserin (Císařovna): Opereta o třech dějstvích, libreto Julius Brammer a Alfred Grünwald podle divadelní veselohry Maria Theresia od Franze von Schönthana.

Zpívá a hraje: Sbor a orchestr Západoněmeckého rozhlasu Kolín na Rýnem, řídí Franz Marszalek. Historická nahrávka z roku 1953. Připravil a uvádí Libor Dřevikovský.

Osoby a obsazení: Marie Terezie, císařovna (Anny Schlemm / mluví Paula Wessely), Vévoda Franz von Lothringen, její manžel (Franz Fehringer / mluví Ulrich Beiger), Hrabě Kaunitz, kancléř (Willy Schneider / mluví Kurt Meister), Hraběnka Fuchsová (Marianne Schröder / mluví Lissy Niemz), Princezna Adelgunda, rozená Bichette (Gretl Schörg), Pepi hrabě Cobenzl (Willy Hofmann), 1. vyslanec (Paul Bürks), 2. vyslanec (Kurt Großkurth), 3. vyslanec (Hans Schanzara), Arcivévodkyně Marie Anna (Annelie Jansen), Arcivévodkyně Marie Kristýna (Ursula Feldhege), Hrabě Khevenmüller (Franz Wolf), Dr. Van Swieten, císařovnin lékař (Hans Remagen), Fritz von der Heide, kurýr (Julius Gamon), Resi, komorná (Lucie Schulz), Kleespitz, komorník (Hans Hansen).

autoři:Julie Kalodová, Libor Dřevikovský
  • Klasika
  • Rozhlasová tvorba