Posilovny paměti
Znáte data a místa narození i kompletní bibliografie zásadních českých literátů? Jste sto vyjmenovat všechny německé spolkové země a jejich hlavní města? Zapamatujete si jména všech nových tváří z firemního vánočního večírku? Ne? A rádi byste? Pak je tu právě pro vás úterní Čajovna 17. července, ve které se zaměříme na trénink paměti.
Hrát pexeso proti pětiletému dítěti, to je pro nás dospělé trest. Ač soupeř většinou neumí číst ani psát, přehraje nás bez mrknutí oka. Není proč se stydět. Děti totiž údajně disponují lepší fotografickou pamětí. Kolem puberty se u většiny lidí tenhle dar ztratí, ti, kterým zůstal, mohou úterní vysílání nejspíš v klidu vypnout.
Jak známo, paměť se postupem věku zhoršuje, ale prý funguje podobně jako svaly – když ji cvičíte, lépe poslouchá. Starou pravdu, že křížovky udržují mozek starších lidí svěží, známe asi všichni, ale že se dá třeba i ve dvaceti paměť vytrénovat k pozoruhodným výkonům, to možná leckoho překvapí. Zázraky téměř na počkání nabízejí nesčetné školy paměti. Co je pravdy na jejich slibech? Můžete se přes víkend naučit francouzsky? Nebo se pomocí specifických technik lépe připravit na státnice a navíc si to, co se naučíte, pamatovat i po zkoušce?
Odpovědi přinese úterní Čajovna 17. července, do které si Jarka Haladová a Iva Jonášová pozvali dva odborníky na téma paměť - profesora fyziologie Josefa Syku a lektora paměťových kurzů Jakuba Poka. Začínáme, jak si všichni jistě dobře pamatují, jako vždycky v sedm a na úvod přijde i Felix Holzmann alias pan Vrána...Pořad je reprízou z loňského října.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
