Portréty Luciana Freuda
Londýnská portrétní galerie připravila velkou retrospektivní výstavu jednoho z největších figurativních malířů 20. století, loni zemřelého Luciana Freuda, vnuka proslulého psychoanalytika.
Na vzniku expozice se však malíř ještě významně podílel, vybíral pro ni i některá díla.
Výstava, která zabírá téměř celé přízemí galerie, nabízí celkem více než sto Freudových prací – olejomalby, kresby i rytiny. Zahrnuje sedm dekád malířova tvůrčího života, od počátku čtyřicátých let minulého století až do chvil nedlouho před smrtí. Vystaven je tak i jeho poslední obraz nazvaný Portrét psa, který již nestihl zcela dokončit.
V úvodu chronologicky řazené výstavy pak můžeme obdivovat Dívku v tmavém saku, jak v roce 1947 ztvárnil svou první ženu Kitty. Ta mu také seděla modelem o tři roky později, kdy vznikl obraz Dívky s bílým psem. V úvodu expozice je rovněž Freudův nejranější autoportrét z roku 1943 nazvaný Muž s pírkem. V jiných částech výstavy pak můžeme obdivovat řadu dalších Freudových autoportrétů. Vystaveno je rovněž několik portrétů jeho kolegů výtvarníků, například podobizny Francise Bacona, Franka Auerbach či Davida Hockneyho. V závěrů expozice jsou také čtyři snímky fotografa Davida Dawsona, který zachytil malíře při práci na portrétech královny Alžběty II: v roce 2001 i Davida Hockneyho o rok později. Poslední Dawsonova fotografie pochází z roku 2010 a jsou na ní Freudovy nohy pod malířským stojanem.
Lucian Michael Freud, vnuk zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, se narodil 8. prosince 1922 v Berlíně. Jeho otec, nejmladší syn proslulého psychoanalytika, byl architektem. Ihned po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 Freudova rodina uprchla z Německa do Británie. O šest let později bylo Lucianovi uděleno britské občanství. Výtvarné umění studoval nejprve v londýnské Central School of Arts and Crafts, poté na East Anglian School of Painting and Drawing v Dedhamu v hrabství Suffolk. Tam byl žákem tehdy uznávaného britského malíře Cedrika Morrise. V roce 1941 sloužil tři měsíce na obchodní lodi plující v konvojích v severním Atlantiku. Již o rok dříve mu londýnský literární a umělecký časopis zveřejnil jeho kresbu – Autoportrét. V roce 1944 měl svou první samostatnou výstavu v Lefevre Gallery v Londýně.
Věhlas získal hned po druhé světové válce jako člen skupiny britských neoromantických výtvarníků. Věnoval se zejména portrétům a aktům. V druhé polovině čtyřicátých let minulého století se také spřátelil s malířem Francisem Baconem (1909–1992), který Freuda později svým uměním a zejména věhlasem zastínil. Ale právě s Francisem Baconem a dalším významným anglickým malířem Benem Nicholsonem reprezentoval Británii v roce 1954 na 27. Benátském bienále. O dvacet let později mu prestižní londýnská Hayward Gallery uspořádala první velkou retrospektivní výstavu.
Poslední velkou reprezentativní retrospektivní výstavu během jeho života uspořádala v roce 2002 londýnská galerie Tate Britain. Její kurátoři shromáždili více než 150 Freudových obrazů i kreseb. Tato expozice se poté představila také v Barceloně a v Los Angeles.
Lucian Freud se dvakrát oženil, poprvé koncem čtyřicátých let s Kitty Garman, dcerou sochaře Jacoba Epsteina. Zachytil ji ve svém známém obrazu Dívka s bílým psíčkem. Roku 1952 se s ní rozvedl a hned o rok později si vzal lady Caroline Blackwood, dceru markýze z Dufferinu a Avy. Také toto manželství skončilo o pět let později rozvodem... I v pozdějších letech žil s mnoha ženami, ale již nikdy své svazky neuzákonil. Jak ve svém nekrologu uvedl list The Daily Telegraph, je proto obtížné přesně určit počet Freudových potomků, ale je jich nejméně 13. Lucian Freud zemřel 20. července 2011.
Výstava Portréty Luciana Freuda potrvá v Národní portrétní galerii do 27. května 2012. National Portrait GallerySt Martin`s PlaceLondonWC2H 0HE
Národní portrétní galerie je zdarma otevřena denně od 10.00 do 18.00, ve čtvrtek a v pátek až do 21.00. Galerie je zavřena o Vánocích.
Nejbližší stanice metra:Charing Cross (Northern a Bakerloo Line)Leicester Square (Northern a Piccadilly Line)Embankment (Northern, Bakerloo, District a Circle Line)
Informace:www.npg.org.uk
Nejposlouchanější
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Tanec se slovy v rytmu jazzu. Oslavte s Vltavou 100 let Josefa Škvoreckého
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.





