Pořád něco dělejte. Skauting podle Jaroslava Foglara
Jaroslav Foglar byl klíčovou osobností českého skautingu. A to přesto, že jeho vztahy se skautskou organizací nebyly nikdy jednoduché a po druhé světové válce se s ní natrvalo rozešel. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V pořadu zazní ukázky z rozhovorů s Jaroslavem Foglarem z let 1982 a 1986, které natočil badatel, publicista a také bývalý člen jeho oddílu Jaroslav Čvančara. Ten rovněž v pořadu – spolu s vedoucím archivu Junáka Romanem Šantorou – na Jaroslava Foglara vzpomíná a zasazuje jeho osobnost do literárního a společenského kontextu.
Připomenut je Foglarův zásadní vklad do skautské subkultury. Vedle konkrétní, takřka každodenní mnohaleté práce s dětmi a mladými lidmi to bylo vymýšlení nejrůznějších oddílových her, rituálů, dlouhodobých programů jako například slavný „Modrý život“ nebo psaní deníků a kronik.
V rozvorech Foglar přibližuje inspirační zdroje svého díla a hovoří o vztazích s klíčovými skautskými osobnostmi, nakladateli, cenzory, ale také ilustrátory svých knih a komiksů. S odstupem předkládá historii zákazů svého díla jak po roce 1948, tak za normalizace.
K reflexi Foglarova díla pomohou ukázky z lektorských posudků literárního kritika Jana Lopatky z roku 1982, ve kterých pod cizím jménem sám jako zakázaný autor doporučuje nakladatelství k vydání zakázaného autora. Dále zazní ukázky z Foglarova díla, úryvky z odborné literatury i písně Hochů od Bobří řeky a hudba Štěpána Raka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Pavel Molek: Smetana. Dramatická minisérie o životě v hudbě s Jaroslavem Pleslem v titulní roli
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
