Poprvé vdaná

18. únor 2002

V Dejvickém divadle mělo českou premiéru monodrama ruského autora Pavla Nilina s názvem Poprvé vdaná. Pod vedením nestora české režie Jaromíra Pleskota vystoupila členka činohry Národního divadla Taťjana Medvecká.

Inscenace navozuje dost neobvyklý retro-styl: ohlédnutí do dob, kdy v Sovětském svazu cizí lidé bydleli v přecpaných společných bytech a na schůzích navzájem referovali o svém mravním profilu. Humor zavání dosti podivnou nostalgií. "Staré dobré časy" socialistického soužití nejsou sice velebeny a přivolávány, ale přece jen jsou načechrávány do podoby nelehkého, ale pestře dobrodružného prožívání všedních dnů. Jenže dobové reálie jsou pouze rámcem, nahlíženým prostou duší jediné protagonistky. Přirozeně, že v ženském monodramatu jde hlavně o tu ženskou - o optimistickou mučednici s něžným jménem Tonička. Původně betonářka, nyní laborantka a uklízečka, je ochotná dělat cokoliv, aby přilepšila své sobecké nemanželské dceři. Banální příběh, který by se mohl lehce zhoupnout do kategorie kýče. Vždyť ona dotyčná, osudem a lidmi zkoušená, nakonec svého štěstí dojde.

Na toto monodrama lze však také nahlížet obyčejně - bez estetických a ideologických předsudků: obyčejný příběh, který dobře skončí. Té obyčejnosti, prezentované obyčejnými vyjadřovacími prostředky, je na českých jevištích pomálu. A tak její ojedinělý výskyt přirozeně osvěží. Taťjana Medvecká přichází s kýblem a smetákem, zahalená do šátků, tepláků a erární pracovní zátěry. Možná příliš okázale demonstrovaná obyčejnost. Teď záleží na herečce, aby učinila nejen přijatelnou, ale i strhující tuto pohádku o přestárlé Popelce. Že to paní Medvecká dokáže, bylo zřejmé hned od jejího prvního kontaktu s diváky. Herečka využívá všech možností, které jí více než dvouhodinový sólový výstup poskytuje, aniž by exhibovala gejzíry sebezhlíživé herecké virtuozity. Hraje s něhou, jen nepatrně prodchnutou závanem nostalgie. A jelikož Tonička je bytost také hravá, předvádí herečka během její zpovědi řadu nejrůznějších postav - na chvíli se stává i bezpohlavním klaunem. Tonička je v podání Medvecké neodolatelně rozmanitá a neodolatelně obyčejná žena. Jestliže dovedete vystát bezproblémové, čisté bytosti, nenechte si představení ujít. Obyčejně řečeno - využitá herecká příležitost!

autor: Marie Zdeňková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.