Ponurý příběh ze života přistěhovalců

8. srpen 2006

Kdysi oblíbené tajuplné zápletky kolem nelegálního obchodu s lidskými orgány (Šťastný to muž, Kandidáti života a smrti) se znovu vrátily v thrilleru Špína Londýna, jen navenek obohaceny módním přistěhovalectvím. Ve filmu se totiž prodej vlastní ledviny stává pro chudé emigranty z třetího světa často jediným východiskem z neřešitelné bídy i beznadějného postavení - a z jejich utrpení bohatnou dobře organizované gangy.

Pro režiséra Stephena Frearse to není první setkání se světem přistěhovalců - již před lety jim zasvětil Moji krásnou prádelničku. I nyní jsou téměř výhradními hrdiny ponurého příběhu, nahlížejícího do světa prostituce a "černých" zaměstnání, kde se uplatňuje jen převaha silnějšího, kde je zneužívána bezmoc a kde se požaduje jediné: nic nevidět, nic neslyšet, do ničeho nezasahovat. Když však africký přistěhovalec Okwe (Chiwetel Ejiofor), původní profesí lékař, jenž pracuje jako recepční kteréhosi pokoutního hotýlku, nalezne v jednom z pokojů záchod ucpaný lidským srdcem, je přece jen znepokojen a začíná na vlastní pěst pátrat, co podivného se vlastně v jeho okolí děje. Na policii se obrátit nemůže, protože v Anglii pobývá i pracuje načerno. Společně se svou platonicky obdivovanou přítelkyní, tureckou dívkou Senay (Andrey Tautouová, která vstoupila do diváckého povědomí především jako Amélie z Montmartru), postupně zjišťují pokoutně prováděná vyjmutí orgánů, na což dokonce pomýšlí i sama hrdinka jako na východisko z nouze.

Chiwetel Ejiofor v roli doktora Okweho

Scénárista Steve King hromadí jednu senzaci za druhou, aniž by se zatěžoval rozváděním jednotlivých motivů, načrtnutých jen liknavě a ledabyle. Upřednostňuje okamžitý účinek, jak hned na začátku dokládá notně obskurní nápad s ucpaným záchodem. Frears Kingův půdorys převzal, jen se jej pokusil vybavit větším rozmyslem pro zachycení reálií - potemnělých špeluněk, nemocniční pitevny, která také může posloužit jako útulek. Špínu Londýna můžeme pokládat za víceméně parazitující jak na přistěhovalecké tematice, tak na zlotřilém obchodování s lidskými orgány (které rozhodně smyšlené není, byť kvete zřejmě v jiných částech světa než právě v Anglii).

autor: Jan Jaroš
Spustit audio