Poetická geometrie: Moderní architektura okem fotoaparátu Josefa Sudka

„Fotograf architektury je jako interpret vážné hudby. Zprostředkovává širokému publiku diváků, to, co architekt „složil“. Svým mistrovstvím může architektonického dílo vyzdvihnout a upozornit na to, čeho si průměrný pozorovatel nevšimne.“ Slova slovenského fotografa architektury Rajmunda Müllera cituje knihaPoetická geometrie – moderní architektura ve fotografiích Josefa Sudka“ autorky Mariany Kubištové, kterou nedávno vydalo nakladatelství KANT.

Publikace, která je hlavním tématem pořadu Reflexe: vizuální umění!

O fotografii architektury, můžeme mluvit jako o zvláštní fotografické disciplíně, která má svoje pravidla, své charakteristické rysy a své osobnosti. „Zatímco na západě je zkoumána a je předmětem řady publikací, u nás není příliš teoreticky reflektována,“ říká Mariana Kubištová a dodává, že jedna z prvních fotografií ve 30. letech 20. století zachycovala právě architekturu.

Zakázková tvorba Josefa Sudka je téměř neznámá

Josef Sudek fotografoval celkem šedesát let a zachovaly se desítky tisíc jeho snímků. Mimo jiné i Sudkovy fotografie architektury. Kniha Poetická geometrie popisuje Sudkovu spolupráci s architekty Josefem Gočárem, Janem Koulou, Josefem Janákem, Jaroslavem Fragnerem a Sudkův zájem o tradici i soudobou kulturu. Zvláštní pozornost je věnována fotografiím kolínské elektrárny ESSO.

Fotografie Josefa Sudka z knihy Poetická geometrie

Objemové jádro jeho snímků neleží ve volné tvorbě, která je neznámější, ale v té zakázkové, kterou provozoval zhruba od roku 1928 do roku 1948. V tomto období vznikly snímky, které jsou širší veřejnosti úplně neznámé.
Mariana Kubištová

Rodinné domy fotografované bez pozlátka

Fotografiím architektury se věnuje i další kniha z produkce nakladatelství Kant nazvaná „Stempel – Tesař – Jasanský Rodinné domy“. Knihu lze označit za souzvuk slova a obrazu, tedy fotografií a komentářů osobností zabývajících se architekturou popisujících rukopis autorů staveb a jejich fotografií Lukáše Jasanského. Ty se liší od kánonu fotografií architektury, který je v základním obrysu popsán v „sudkovské“ části tohoto vydání Reflexí.

Foto z knihy Stempel – Tesař – Jasanský Rodinné domy

Lukáš Jasanský fotografuje moderní architekturu v melancholické náladě české krajiny. V krajině v pošmourném podzimním počasí bez slunce, v čase předjaří se zbytky tajícího sněhu a převládající hnědé barvy, v krajině s typickými rysy periferie: s náletovými stromy, s fragmenty opuštěných, zřícených staveb, se zapomenutými předměty, nejčastěji zemědělskými nástroji. Zasazuje tak nové stavby do vztahu s okolím bez nakašírovaného pozlátka ideálního bydlení v ideální krajině pro ideální lidi. Juxtapozice této podoby syrové krajiny a moderních staveb projektovaných studiem Jana Stempela a Jana Tesaře možná překvapivě posiluje estetický rozměr této architektury, ale i okolní „krajiny z periferie“.

autor: Jiří Kamen
Spustit audio