Podkarpatská Rus ve vzpomínkách historika a Středoevropana Ivana Popa
Poslechněte si jeden z příběhů obyvatel Podkarpatské Rusi, středoevropské země, která byla do roku 1945 součástí Československé republiky. Na konec 2. světové války, kolektivizaci, stalinské tažení proti inteligenci, chruščovovské oteplení, rok 1968 i sovětskou režii na Ukrajině ve vltavských Osudech vzpomíná historik a Středoevropan Ivan Pop.
Historik Ivan Pop vypráví osud člověka, který se narodil v roce 1938 jako občan Československé republiky na Podkarpatské Rusi ve vsi poblíž Mukačeva. V roce 1945 se země stala součástí Sovětského svazu, Ukrajinské svazové republiky. Rodina vynikajícího a dosti zámožného hospodáře, který lpěl na svých polích stejnou měrou jako na svých dětech, prošla válkou, osvobozením, při němž chování ruských vojáků bylo šokující ve srovnání s místními maďarskými oddíly, a kolektivizací, která do bohaté úrodné krajiny přinesla hlad.
Ivan Pop vypráví o svých studiích na užhorodské univerzitě, z níž byl vyloučen, o několika letech stálých výslechů KGB, o vědeckém působení ve Slovanském ústavu sovětské Akademie věd v Moskvě, o období politického tání za Chruščova, o tom, jak prožíval československý rok 1968 i o ruské režii Husákovy normalizace.
Poslední kapitola je věnována činnosti ve prospěch obnovení rusínské autonomie, zklamání z novodobého ukrajinského oficiálního nacionalismu a nakonec životnímu rozhodnutí k exilu v Česku a práci na Encyklopedii Podkarpatské Rusi, která vyšla v ruské a anglické verzi s podporou amerických rusínských exulantů.
Ivan Pop, dnes žijící v Chebu, svým vyprávěním připomíná, že Podkarpatská Rus, kterou jsme jako součást střední Evropy pozbyli, je zcela odlišná od Haliče i východní Ukrajiny a že osudy jejích obyvatel, dnes často u nás pracujících v podřadných zaměstnáních a v diskriminačních poměrech, se nás týkají navzdory několikanásobné snaze o naprosté vymazání paměti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.