Po stopách plachého génia

25. červenec 2006

Anglický písničkář Nick Drake byl současníkem Boba Dylana i Donovana a podobně jako Jim Morrison zemřel na počátku své dráhy. Drake byl tichý a plachý - a představoval tedy opak nezkrotných radikálů 60. let. Nebyl to muzikant do hlučných barů, kde musíte bojovat o každou vteřinu pozornosti, živému hraní se vyhýbal. Navíc podléhal depresím, které se stupňovaly. 26. listopadu 1974 zemřel v bytě svých rodičů na předávkování antidepresivními léky.

Za svého života byl považován za osamoceného genia. Kuriozní je, že až o dekádu později vzbudila jeho tvorba kultovní zájem, který i dnes, více než 30 let po jeho smrti, rok od roku roste. Během svého krátkého života složil řadu kouzelných písniček, které dodnes žijí v podání jiných umělců. K názvu jeho debutového alba Five Leaves Left, Posledních pět lístků, ho prý inspiroval tenčící se balíček cigaretových papírků. Drakeovy skladby ožívají v překvapivých coververzích: natočili je Walkabouts, jamajská zpěvačka Millie Small i jazzový pianista Brad Mehldau. Vůbec první nahrávky Drakeových písní pořídil roku 1968 tehdy ještě neznámý Elton John na své demoalbum. Raritami i stěžejními Drakeovými skladbami vás provedou Petr Dorůžka a Aleš Opekar v Hudbě na pomezí v pondělí 31. července.

Spustit audio